Sword Art Online ~Czech Version~:Volume 1 Chapter 9

From Baka-Tsuki
Jump to: navigation, search

Sword Art Online, svazek první, kapitola devátá[edit]

Více než rok uplynul od doby, kdy Rytíři krvavé přísahy dosáhli na pozici nejlepšího klanu.

Od té doby, vůdce klanu «Man of Legend»[1] a jeho zástupce «Flash»[2] Asuna se stali známými jakožto dva nejlepší válečníci v Aincradu. Teď jsem měl možnost sledovat Asunu, která dokončila trénování potřebných dovedností pro šerm s rapírem, bojující proti normálním monstrům.

Právě jsme byli uprostřed boje a nepřítelem byl kostlivcový šermíř nazvaný «Demonic Servant».[3] Byl přes dva metry vysoký, obklopen tajemným modrým světlem a držel obrovský rovný meč v pravé ruce spolu s kulatým kovovým štítem v ruce levé. Samozřejmě že neměl ani jeden jediný sval, ale i přesto byla jeho síla velká, což z něj dělalo monstrum, s kterým se těžko bojovalo.

Ale proti Asuně neměl žádnou šanci.

“Hrrrrgrrrr!”

S tímto podivným výkřikem, kostlivec několikrát zhoupl svůj meč zanechávající modrou světelnou linii v místech, kudy prošel. Byla to čtyř úderová kombinovaná dovednost: «Vertical Square».[4] Jak jsem to úzkostlivě pozoroval ze vzdálenosti několika kroků, Asuna ukročila vlevo a vpravo, s elegancí se uhýbala všem ranám.

I když to byl boj dva na jednoho, nemohli jsme bojovat oba najednou tváří v tvář plně vyzbrojenému nepříteli. Nebylo to zakázané systémem, ale když byli dva lidé příliš blízko u sebe v boji, kde se meče pohybovaly sem a tam rychlostmi, které oko ani nemohlo sledovat, bylo to více na obtíž než ku pomoci. Proto se v týmu používala se dovednost, která vyžadovala vysokou úroveň spolupráce, nazvaná «switching».[5]

Po jeho úplném zhoupnutí, kdy poslední ze čtyřech zásahů minul, se postoj démonova služebníka trochu vychýlil z rovnováhy. Asuna si tuto šanci nenechala ujít a přešla přímo do protiútoku.

Bodnutí stříbrobílého meče přistávala jedno po druhém, všechny pozoruhodně zasahovaly své cíle a život kostlivce se snížil. Každý samotný úder nezpůsobil příliš škody, ale jejich počet byl ohromující.

Poté, co byl zasažen třemi krátkými výpady, štít kostlivce se mírně zvedl nahoru a Asuna změna svůj styl boje na dvojí zásah jeho nohou. Pak spolu s oslnivě bíle zářícím hrotem své čepele vyslala dvě silná bodnutí, jedno níže a druhé výše.

Byla to osmi úderová kombinovaná dovednost. Pravděpodobně to byla vysokoúrovňová dovednost meče pojmenovaná «Star Splash».[6] Tak přesné zásahy kostlivce s tak tenkou čepelí, která byla obvykle neefektivní proti těmto nepřátelům, byly ukázkou její neuvěřitelné dovednosti.

Síla, která sebrala okolo třiceti procent životů kostlivce, byla také úžasná, ale já už byl ztracen v té eleganci této skutečné hráčky. Tohle musí být tím, co se nazývá tanec s mečem.

Jak jsem tam mlčky stál, Asuna na mne zakřičela, jako kdyby měla oči i na zadní straně hlavy.

„Kirito-kun, výměna!“

„Ah, jasně!“

Spěchal jsem pozvednout svůj meč a Asuna mezitím provedla silné bodnutí.

Kostlivec odrazil úder svým štítem v levé ruce a světlá jiskra z ně odlétla. Ale to byl očekávaný výsledek. Nepřítel na chvíli zůstal ochromen po zablokování silného útoku, bez možnosti okamžité reakce.

Asuna byla samozřejmě ohromena také, poté, co byl její útok zablokován, ale vytvořená «mezera», byla tím, co bylo tak důležité.

Okamžitě jsem přispěchal se svou útočnou dovedností. Tvorba mezery uprostřed boje za účelem výměny míst s týmovým spoluhráčem byla tím, co se nazývalo «výměnou».

Jakmile jsem se koutkem oka ujistil, že se Asuna dostala mimo dosah, zuřivě jsem zaútočil na nepřítele. I přesto, že jste byly mistr jako ona, normální sekání bylo více efektivní proti protivníkům s více «mezerami», než měl tento démonický služebník. V jeho případě by byl nejvíce efektivní dopadový typ zbraní, jako jsou kyje. Ale já a nejspíše ani Asuna jsme neměli žádnou dovednost s dopadovým typem zbraní.

«Vertical Square», který jsem použil k zasažení nepřítele všemi čtyřmi údery, mu sebral většinu životů. Reakce kostlivce byly pomalé. To proto, že umělá inteligence řídící monstrum, měla tendenci počkat s reakcemi, pokud útočník najednou změnil styl boje. Včera jsem musel vynaložit hodně času a úsilí, abych toho dosáhl s ještěřím mužem, ale když jste měli týmového spoluhráče, tak všechno, co jste potřebovali, byla jenom jedna výměna. A to byla největší výhoda bojování ve skupině.

Odrazil jsem protiútok a započal hlavní dovednost k ukončení boje. Použil jsem silný úder vpravo dole, pak otočil zápěstí a pohyboval se zpět nahoru po stopách trajektorie, kterou jsem dostal dolů, s pohybem podobným golfovému švihu. Pokaždé, když meč zasáhl tělo nepřítele, které bylo vytvořeno celé z kostí, se ozval zvuk nárazu a objevilo se oranžové světlo.

Kostlivec pozvedl štít k zablokování úderu, který očekával, že půjde ze shora, ale já na rozdíl od jeho očekávání do něj narazil levým ramenem. Pak jsem poslal svislý švih na houpajícího se kostlivce a ihned jsem do něj vrazil znovu, tentokrát ramenem pravým. Byla to dovednost, která vyřešila problém zřetězení silných útoků dohromady, tím, že je kombinovala s přestávkami: «Meteor Break».[7] Ne že bych se chlubil, ale byla to dovednost, která vyžadovala kromě dovednosti s jednoručním mečem i dovednost neozbrojeného boje.

Nepřítelův život utrpěl velkou ztrátu ze všech těch útoků a byl v červené oblasti. Dal jsem všechnu svou sílu do posledního vodorovného levého seknutí sedmi úderové kombinace. Meč letěl přímo na kostlivcův krk kreslíce zářící oblouk. Kost se zlomila spolu s praskajícím zvukem, pak jeho lebka vyletěla do vzduchu a tělo spadlo na zem jako loutka, která měla všechny provázky zpřetrhané.

„Vyhráli jsme!“

Asuna mne poplácala po zádech, kam jsem právě vrátil svůj meč.

Přesunuli jsme okno se získanými věcmi stranou a pokračovali v chůzi.

Doteď jsme bojovali se čtyřmi monstry, ale vyvázli jsme z toho skoro bez ztráty našich životů. Vzhledem k tomu, že Asunin styl boje zahrnoval krátké výpady bodnutí, zatímco můj byl kombinací vysokoúrovňových dovedností, což zatěžovalo umělou inteligenci monstra – ve smyslu algoritmů, nikoliv jejich skutečného zpracování pomocí procesoru – a to nám umožňovalo se dobře doplňovat. A pravděpodobně nemáme ani moc velký rozdíl v našich úrovních.

Opatrně jsme procházeli skrz velkolepou halu, která byla lemována pilíři. S mojí průzkumnou dovedností nebylo možné, abychom byli přepadeni, ale ozvěna našich vlastních kroků mne stále trápila. V labyrintech nebyly žádné zdroje světla, ale okolí vydávalo slabou, tajemnou záři, takže jsme viděli docela dobře.

Opatrně jsem zkontroloval halu, která odrážela měkké modré světlo.

Podlaha labyrintu pod námi byla vyrobena z červenohnědého vápence. Ale když jsme se dostali nahoru, okolí bylo vyrobeno z nějakého kamene, který vydával modré, téměř lepkavé světlo. V pilířích byly vyryty působivé, ale děsivé obrázky a mělký potůček vody, který protékal po podlaze, omýval naše chodidla. Dalo by se říci, že celková atmosféra «zhoustla». Na mapě už nezbývalo moc prázdných míst. Pokud byl můj odhad správný, pak oblast přímo před námi byla s největší pravděpodobností…

Na konci chodby na nás čekal pár šedomodrých dveří. Řezbářské práce na dveřích byly podobné těm na pilířích. I přesto, že byl tento svět vytvořený výhradně z dat, z těch dveří prosakovala nevysvětlitelná aura.

„…Je to…?“

„Pravděpodobně…? Je to místnost s bossem.“

Asuna se těsně držela rukávu mého kabátu.

„Co budeme dělat…? Budeme v pořádku, když se tam jenom podíváme, ne?“

Na rozdíl od těchto odvážných slov zněl její hlas nejistě. I přesto, že byla prvotřídní šermířka, zdálo se, že stále shledává tento druh věcí jako děsivý. No, bylo to pochopitelné. Já se bál taky.

„…No, radši si připravme teleportační krystaly, kdyby něco.“

„Jo.“

Asuna přikývla a vyndala si z kapsy modrý krystal. Svůj jsem si připravil taky.

„Připravena…? Chystám se to otevřít…“

Asuna pevně svírala moji pravou ruku, a tak jsem se dotkl levou rukou, ve které jsem svíral krystal, železných dveří. Kdyby to byl skutečný svět, moje dlaně by právě teď byly zalité potem.

Jak jsem ruku mírně přitlačil, dveře, které byly minimálně dvakrát těžší než já, se s překvapivou lehkostí otevřely. Jakmile jsem začal tlačit, oboje dveře se otevřely tak rychle, že jsme zůstali trochu zmatení. Jak jsem tam spolu s Asunou stál se zadrženým dechem, obrovské dveře se rozevřely dokořán a odhalily nám s posledním rachotem, co bylo uvnitř.

…Nebo co jsme si mysleli; vevnitř byla úplná tma. Světlo, které naplňovalo halu, ve které jsme stáli, se nezdálo, že by dosahovalo až na konec místnosti. Hustá, studená temnota neodhalila vůbec nic, bez ohledu na to, jak moc jsme zírali.

„…“

Jakmile jsem otevřel ústa, trochu dále vzadu se probudily k životu dva bílomodré plameny, pak další a další dvojice.

Whoooooosh… S tímto nepřetržitým zvukem byla cesta, vedoucí do středu místnosti, v okamžiku odhalena. Na jejím konci plál velký pilíř ohně a obdélníková místnost byla vyplněna modrým světlem. Byla docela prostorná. Zdálo se, že všechno zbylé prázdné místo na mapě byla tato jediná místnost.

Asuna visela na mé pravé ruce, jako kdyby se snažila udržet svou nervozitu na uzdě, ale neměl jsem v hlavě dostatek prostoru, abych si ten pocit užil. To proto, že za pilířem ohně se začala objevovat obrovská postava.

Strana sto čtyřicátá pátá, Kirito a Asuna hledící na bosse na sedmdesáté čtvrté úrovni

Obrovské tělo bylo pokryto napěchovanými svaly. Jeho kůže byla tmavě modrá, a hlava položená na jeho mohutné hrudi, nebyla lidská, ale patřila horské koze.

Dva zaoblené rohy se tyčily na obou stranách jeho hlavy. Oči, také zářící světle modrou barvou, byli zaměřené na nás. Spodní část jeho těla byla pokryta tmavě modrou kožešinou a i když nebyla moc jasně viditelná za tím ohněm, zdála se také zvířecí. Jednoduše řečeno, byl to v každém významu toho slova, démon.

Mezi vstupem a středem místnosti, kde stál, byla slušná vzdálenost. I přesto, jsme stáli ztuhlí na místě, neschopni pohnout ani brvou. Ze všech těch monster, proti kterým jsme dosud bojovali, tohle bylo první démoního tvaru. Bylo to něco, na co jsem si zvykl díky nespočetnému množství RPG her, které jsem kdy hrál. Ale teď, když jsem ho viděl na vlastní oči, nemohl jsem udržet strach, který se šířil mým tělem, na uzdě.

Váhavě jsem zaostřil pohled a přečetl ta slova, která se objevila: «The Gleameyes».[8] Byl to bez pochyb boss téhle úrovně. „The“ před jeho jménem to dokazovalo. Zářiočko – oči, které září.

Když jsem dočetl až sem, modrý démon najednou začal třást svým dlouhým čenichem a začal řvát. Modré plameny se začali silně třást a vibrace se šířily podlahou místnosti. Ohnivý dech vyšel z jeho čenichu a úst, jak pozvedl svůj meč. Pak se začal útočící modrý démon přibližovat přímo k nám neuvěřitelnou rychlostí – až se zem začala třást – aniž by nám vůbec dal čas na rozmyšlenou.

„Ahhhhhhhhhhhhhhh!“

„Kyaaaaaaaaaaaaaa!“

Začali jsme křičet a současně se otočili o sto osmdesát stupňů a běželi nejrychleji, jak jsme jen mohli. Věděli jsme, že teoreticky bossové nemohli opouštět své místnosti, ale my jsme tam prostě zůstat nemohli. Důvěřujíce našim tělům, zejména obratnosti, kterou jsme doteď trénovali, běželi jsme jako poryv větru halou.

Vysvětlivky[edit]
  1. Legendární muž - přezdívka hráče Heathcliff, kterou si vysloužil po té, co samotný dokázal odrážet bosse na padesáté úrovni po dobu deseti minut
  2. Blesk - přezdívka hráčky Asuny, kterou si vysloužila za svou ohromující rychlost u dovednosti «Linear» (Přímočarost - základní vysokorychlostní jedno úderová dovednost rapíru používaná zejména Asunou)
  3. Démonův služebník - monstrum kostlivcového typu nacházející se na sedmdesáté čtvrté úrovni v oblasti labyrintu
  4. Svislý čtverec - čtyř úderová dovednost střední úrovně jednoručního meče používaná zejména Kiritem
  5. Výměna - dovednost, který se využívá při bojích ve skupinách, vyžaduje vysokou úroveň spolupráce
  6. Hvězdný šplíchanec - vysokoúrovňová osmi úderová dovednost rapíru používaná zejména Asunou
  7. Rozbití meteoru - vysokoúrovňová sedmi úderová dovednost jednoručního meče používaná zejména Kiritem, vyžaduje také dovednost neozbrojeného boje a řeší problém zřetězení silných útoků dohromady
  8. Zářiočko - boss démoního typu střežící schody v oblasti labyrintu na sedmdesáté čtvrté úrovni
Navigace[edit]
Zpět k Kapitole osmé Návrat k Hlavní straně Dále ke Kapitole desáté