Editing High School DxD:Volume 1 Život 2 (section)

===Část 1===

“Uáááááááááááá!”

Je půlnoc a já naplno šlapu na svém kole.

Důvod pro to je prostý.

Rozdávám letáky. Mají na sobě magický kruh, jednoduchý pro použití.

Když je dostanou do rukou lidé se velkou chamtivostí a budou si něco přát, pak my, Démoni, jsme před ně přivoláni.
Podívám se na přenosný počítač, který svírám v ruce. Monitor ukazuje mapu města, v němž se momentálně nacházím a blikají na něm červená světla.

Šlápnu do pedálů a zamířím k nim.

Když dorazím k blikajícímu bodu, který je ve skutečnosti něčím domem, položím leták do schránky.

Pak se přesunu k dalším blikajícím bodům v okolí.

Tohle opakuju pořád dokola.

Znova a znova.

“Kuuuuuurva! Nedá se nic dělat! Nedá se s tím nic dělat! Konec konců, jsem Démon!”

Šlapu dál, zatímco nahlas křičím.

V mysli si přehrávám den, kdy jsem jistil, že jsem Démon.

Den, kdy jsem zjistil, že vlastním Posvátný pohon, kdy jsem zjistil, že je Yuuma-chan Padlý anděl, a kdy jsem zjistil, že je Rias-senpai Démon.

Mimochodem, moje démonní křídla se zmizela krátce poté. Koneckonců, křídla by mi asi v každodenním životě dost překážela. Zdá se, že je budu moct využívat k letu, až si na ně zvyknu. Cítit na zádech křídla je fakt hustý……
Byl to trochu šokující zážitek, cítil křídla rostoucí z mých zad.

“Budeš-li pracovat po mne, může se tvůj nový život stát velmi pestrým, víš?”

Řekla mi Rias-senpai s mrknutím, zatímco jsem se, po zjištění, že jsem Démon, díval dolů. Zdá se, že výměnou za reinkarnaci jako Démon umožněnou Rias-senpai, musím žít jako její služebník.

Asi takhle nějak to je.

Ti, kteří jsou ze své lidské formy reinkarnováni jako Démoni, se stanou služebníky Démona, jež je reinkarnoval. Jde o  pravidlo Démonů.

Cože? Jsem její služebník……? Nemusí být až tak špatný bejt služebníkem krásky, ale stejně s tím nemůžu souhlasit.

“Ale víš, mezi Démony jsou hodnosti. Jde o něco jako šlechtický titul. Také jeden mám. Místo tvého narození a tvé rodinné zázemí v něm hraje velkou roli, ale existují rovněž Démoni, kteří se vypracovali až k povýšení. Každý začíná nejprve jako nováček.”

“Mohla bys prosím přestat mluvit jako by to byl jen komerční nábor!? Ale myslíš to vážně? Pořád tomu nemůžu uvěřit.”

Zatímco si stěžuji, senpai mi zašeptá do ucha.

Její karmínové vlasy voní tak nádherně. Jako by mi to vyřadilo mozek z provozu. Ach, tohle je taky součást síly Démona?

“Mimochodem, měl bys být schopen započít život, v němž se staneš populárním u dívek, víš?”

-!

Ta slova mi začala vrtat hlavou.

“Jak!?”

Vyhrkl jsem dřív, než jsem si to stačil rozmyslet.

Moje perverzní podstata je celkem pozoruhodná, pokud už je to se mnou až takhle špatné.

Počkat, tohle by mohla být práce démonicky-silné Senpai, kterou na mě použila. Dokonce i já si myslím, že mám vyšší tenzi než normálně.

“Většina čistých Démonů byla zabita ve válce před mnoha lety. Kvůli tomu začali Démoni zoufale shromažďovat služebníky. No, Démoni nemají sílu nebo vliv jaký měli kdysi, když vedli své armády. I tak potřebujeme, aby počet Démonů narůstal. Stejně jako u lidí, Démoni se pohlavím dělí na muže a ženy a jsou schopni zplodit dítě. Ale i při běžné porodnosti zabere dlouhý čas, než se dostaneme na stejný počet jako předtím. Koneckonců, Démoni mají velmi nízkou natalitu. Takhle bychom nebyli schopni povstat proti Padlým andělům. Proto vyhledáváme lidi, kteří se zdají mít v sobě potenciál a předěláváme je na Démony. Jako naši služebníci, tak je to.”

“Takže jsem přece jen služebník.”

“Ach, netvař se takhle. Teď se dostanu k tomu hlavnímu. Vzhledem k tomu, že tímto se zvyšuje pouze počet služebníků, nedochází k navýšení počtu silných Démonů. Proto se Démoni rozhodli dát šanci na moc reinkarnovaným-těm, kteří byli převtěleni z člověka. Rozhodli se stejně tak darovat převtěleným Démonům šlechtický titul dokud jsou silní. Díky tomu je také v lidské společnosti mnoho Démonů. Existuje také určitý počet Démonů jako já, kteří stejně tak přišli mezi lidi. Ise, i když sis to zatím neuvědomil, jsem si jistá, že jsi se ve městě už s pár Démony setkal.”

“Takže Démoni tedy byli vždycky nablízku!?”

“Ano. Ačkoli existují lidé schopní rozlišit kdo Démonem je a kdo ne. Velmi chamtivá osoba nebo ta, která chce od Démona pomoct, násl obvykle dokáže jasně rozlišit. Většinou jsme přivoláváni těmi, jež nás od ostatních dokážou odlišit, skrze letáček s magickým kruhem, které rozdáváme. Jsou lidí jako ty, Ise, kteří dokáží rozlišit Démony ale nevěří v naši existenci, avšak většina z nich obvykle uvěří jakmile spatří naše démonické síly.”

Cože!? Těkže důvod, proč jsem přivolal Senpai byl protože jsem hodně chamtivej!

Vypadá to, že i ve společnosti Démonů existuje postup!

Musí to být složité, ale o to teď nejde.

Důležité je, že tohle je i šance pro mě!

“T-Takže! To znamená, že takhle taky získám titul!?”

“Ano. Není to nemožné. Samozřejmě, zabere to hodně času a úsilí, abys toho dosáhl.”

“Uoooooooooooooooooooooooooh!!”

Křičím. Uvnitř klubovny.

“To jako fakt!? Já!? Budu si moc vytvořit vlastní harém!? B-Budu s nima taky moct mít sex, že jo!?”

“Ano. Myslím, že pokud budou tvými služebníky, tak ano.”

Udeřil do mě hrom.

Nemožný.

Něco takovýho fakt de!?

V reálnym světě a taky pro člověka, je fakt těžký vybudovat si vlastní harém.

Nemáš šanci na posbírání ''skupiny dívek'', pokud seš normální člověk.

To protože situace, v níž se momentálně nacházim je špatná.

Nemá dokonce ani jednu jedinou přítelkyni. No, měl sem, ale zabila mě.

Teď je všechno jinak! Teď můžu……!

“Uooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooh!! Být Démonem je totálně skvělý! Sakra jo! Ani se nedokážu uklidnit! Možná vyhodim svoje porno časopisy, které si tajně schovávám-”

Zarazil jsem se a zamyslel se nad rozhodnutím, které jsem se chystal udělat.

“Ne. Ne porno časopisy. Ty ne. Nemůžu je vyhodit. Jsou mým pokladem. Ještě pořád je můžu používat, dokud je matka nenajde! Tohle a tamto jsou jiný případy. Jo. Je to jinej případ!”

“Fufu. Tenhle chlapec je opravdu legrační.”

Směje se Rias-senpai, jako by mě shledávala velmi zábavným.

“Ara ara. Je to přesně jak jsi řekla, Buchou. Navozuje mi to pocit, jako bych nyní “Měla velmi hloupého bratra”.”

Dokonce i Himejima-senpai se zasmála se svým “Ufufu”.

Ahaha, tak nějak o mně řekla něco ošklivého.

“Kažodpádně, Ise. Jsi smířený s tím, že jsi můj služebník, ano? Pokud máš potenciál, nakonec vynikneš. A pak možný budeš schopen získat šlechtický titul.”

“Ano, Rias-senpai!”

“Špatně. Budeš mi muset říkat ‘Buchou’.”

“Buchou? Nemůžu ti říkat ''Onee-sama''?”

Nechal jsem se unést a zeptal se jí.

Vždycky jsem chtěl “Onee-sama”. Nejde jen o yuri, ale všichni kluci touží nazývat starší krásku “Onee-sama”.

Rias-senpai se nad tím chvíli vážně zamyslela, a pak zavrtěla hlavou.

“Hmm. Také to zní báječně, nicméně jelikož pracuji hlavně ve škole, ''Buchou'' bude sedět lépe. Tohle je koneckonců Klub okultních záhad, a všichni tady mi tak říkají.”

“Okay! Tak tedy, Buchou! Nauč mě jak být ''Démonem''!”

Na má slova-Buchou nasadila ďábelský úsměv. Vypadala opravdu šťastně.

“Fufufu, dobrá odpověď. Hodný kluk, Ise. Dobrá, změním tě v muže.”

Začala se Buchou dotýkat svými prsty mé brady.

O-Onee-sama! To je moje Onee-sama!

Budu probuzen jako Démon, zatímco od této chvíle budu sloužit pod ní! Ne, povýším!

Mělo by to být v pořádku!

Koneckonců, nemůžu se už nikdy vrátit do lidské podoby, ne? Takže jen musím kráčet kupředu!

Už jsem přijal svou nastalou situaci.

Možná to zní hloupě, ale hádám, že je to v pořádku. Přesvědčil jsem sám sebe.

Spíš než to, můj perverzní charakter funguje na MAXIMUM! Taky proto, že i moje napětí je vysoké.

Jsem rád, že jsem týpek, co pracuje pro sexuální ambice!

Spíše než přemýšlení nad novým světem, do něhož jsem vstoupil, si prostě užiju svůj současný život.

“Stanu se Králem harému!”

Když o tom dni klidně přemýšlím, možná na mě tohle narafičily démonické síly Buchou.

No, hádám, že je to v pořádku.

Mluvíme tu o harému. Být schopen stvořit harém je úžasný.

S tím jsem se stal členem Klubu okultních záhad.

Od chvíle, kdy jsem se stal Démonem už uplynulo několik dní.

Zrovna uprostřed noci šlapu na kole jako blázen.

Od toho dne jsem se stal služebníkem Rias-buchou a hodně pracoval.

Nejprve jsme se v noci shromáždili ve staré školní budově.

To protože jsme Démoni, můžeme svou sílu využívat dostatečněji v noci.

Neznámý jev, který se mi stal, je vlastně démonická síla.

Jelikož jsem Démon, moje síla se během noci zvyšuje. Je to tak nádherná věc.

Ale důvod, proč se ráno cítím slabý je ten, protože jsem Démon. Démoni nenávidí světlo. Zdá se, že čím silnější světlo, tím víc se stává smrtící pro naše těla.

Světlo je jedovaté-

To mi řekla Buchou.

Zdá se, že Padlí andělé a Andělé využívající světlo jako svou zbraň, jsou přirozenými nepřáteli Démonů. Řekli mi, že pokud na nějakého narazím, mám utéct. Ale jakmile si trochu zvyknete, nebude vám sluníčko působit problém.

Důvodem, proč jsem ráno slabý je, že jsem nedávno vzkříšen jako Démon a moje tělo ještě nemůže vystát ranní světlo.

Po chvíli bych si měl ale zvyknout.

Důvod, proč mě po vzkříšení jako Démona nechali samotného byl, protože po mně chtěla, abych si změny ve svém těle uvědomil sám.

Plánovala mi říct pravdu a čekala na správný čas.

Ten nastal dne, kdy na mě zaútočil chlápek v obleku, takže se cítím, jako by to byl osud.

Každopádně, pracuju tvrdě jako démonický služebník Rias Senpai.

Od doby, co jsem se stal Démonem, se musím učit o společnosti Démonů a jak to v ní funguje.

Nařídila mi, abych v noci rozdával tyhle letáky, takže si na to budu moct zvyknout.

Myslel jsem si, že se mí rodiče budou bát, když každou noc zmizím, ale Buchou mi s úsměvem řekla.

“Ten den jsem při setkání s tvými rodiči zařídila vše potřebné, takže se neboj.”

Jasně, mí rodiče se nezlobí, když přijdu po práci pozdě domů.

Prostě řeknou “Vítej doma”.

Hmm, Buchouina démonická síla je úžasná.

Mluvíme-li o úžasných věcech, byl jsem opravdu ohromen, kolik autority má Buchou na akademii. Akademie, kam chodíme, je jejím teritoriem. Proto tajně funguje jako kontrolor akademie.

Zdá se, že osba s nejvyšší pozicí na naší akademii má vazby s Démony a proto nemůže odporovat lidem z rodu Gremory.

Jinými slovy, akademie je v podstatě Buchouiným osobním majetkem.

Což je taky důvod, proč jsme mohli v noci jít dovnitř.

A teď zpátky k mojí současné práci.

Každý den jezdím kolem na kole, doručuji letáky, které přivolávají skupinu Rias Gremory, do schránek, použitím záhadného zařízení.

Zdá se, že zařízení, které držím, je tajným přístrojem vyvinutým technologií Démonů.

Má tvar těchto přenosných herních zařízení.

Má obrazovku a tlačítka. Jde o typ zařízení s dotykovým perem. Takže k němu mám i dotykové pero.

A přístroj používám tak, jak mi řekli.

Monitor ukazuje mapu města, v němž žiju, - území Buchou.

Každý Démon dostane v lidském světě určité území, a svou práci může dělat pouze v něm.

Naše práce-jinými slovy, přivolají nás, uzavřeme smlouvu, a pak splníme jejich přání.

Jako cenu, obdržíme odměnu odpovídající jejich konkrétnímu přání. Mohou to být peníze, věc, a někdy dokonce i jejich život.

No, patrně není moc zhotovitelů, kteří by zašli tak daleko, aby použili svůj život výměnou za přání.

I kdyby tu někdo takový byl, obvykle se smlouva zruší, jelikož cena neodpovídá přání.

Podle Buchou, “Lidská hodnota není spravedlivá”.

Jup, je to krutý.

A světlo blikající na monitoru ukazuje domy, kde žijí lidé se spoustou chamtivosti.

Takže chodím těmito oblastmi, rozdávám letáky, které na sobě mají magický kruh.

Dokud světla na obrazovce blikají, moje práce nekončí.

Jelikož jsem se stal Démonem, ostatní lidí a dokonce ani policie, mi nevěnují pozornost. Vzhledem k tomu, že už působím jako Démon, lidé se při mé práci ani neuvědomí mou přítomnost.

Každý den šlapu na kole, ale světla na monitoru nikdy nemizí.

Existuje tolik lidí se silnou chamtivostí.

Jakmile si něco přejete, stanete se na tom prý závislí, přejete si něco pro druhé.

Uzavření smlouvy je v podstatě omezeno na noc. To protože Démonům je dovoleno pracovat jen v noci. Den patří Andělům a Bohu. To je část, které stále ještě nerozumím.

Leták se dá použít jen jednou, takže jakmile tak učiní, musím je rozdat znovu.

Jinými slovy, moje práce je nekonečná.

No, díky tomu, Rias-buchou a ostatní, mohou být i nadále aktivní a nikdy se jim nevyčerpají pracovní příležitosti. Takže samozřejmě zvyšujeme náš post jako Démonů.

Zdá se, že si nás všimne i Král Démonů, pokud budeme dál uzavírat smlouvy a plnil lidská přání.

Jasně. Takže pokud budu dál takhle pracovat, budu schopen získat šlechtický titul od Krále!

Takže je lepší vzít si větší kus práce!

Chci to! Taky chci uzavřít smlouvu!

“Uoooooooooooooooooooh! Chci být obklopen dívkami tak brzo jak to jen půůůůůůjdeeeee!”

Ale pro teď musím být trpělivý a pokračovat v plnění těchhle jednoduchých úkolů!

Ale jak dlouho ještě budu muset tohle dělat……