Editing High School DxD:Volume 1 Život 3 (section)

===Část 1===

“Haa…… cesta k dosažení úspěšné kariéry je fakt těžká.”

Jsem ve svém pokoji, dívám se na strop a trápím se.

Pěšec-.

To je moje vlastnost a úloha.

Pěšec, ta nejnižší úloha.

Takže musím odsud zamířit vzhůru…… Má cesta k získání šlechtického titulu začíná tím, že najedu na drsnou silnici. Moje cesta k tomu, stát se řádným Démonem, je plná potíží.

Mimochodem, je tu ještě někdo jiný, kdo je Buchouiným [Střelcem]. To mi řekla stejného dne, kdy vyšla najeho má úloha jako sluhy.

“Můj [Střelec] již existuje. Ale není tu. [Střelec] je na jiném místě, následuje odlišné rozkazy, pracuje pro mě. Pokud bude šance, představím ti ho.”

Tohle řekla. Kdo je ten člověk? Možná se s ním brzy setkám. Doufám, že je to dívka.

Takže jsem byl vybrán jako zbylý [Pěšec]. Musím překonat mnoho obtíží.

Když nad tím tak přemýšlím, jsem s tím vůbec srovnaný?

Zabil mě Padlý anděl kvůli tomu, že se můžu vybavit Kamehamehou, Posvátným pohonem. Taky využila mé lásky k ní.

Potom jsem se změnil v Démona.

Oživila mě krásná Démonka, která mi řekla, že jsem jejím “služebníkem" a pak se rozhodl, že “Si vybuduju vlastní harém, pokud povstanu".

Jako Buchouin služebník jsem si každý den sdíral zadek do krve.

Rozdával letáky. A uzavíral smlouvy.

Ale moje démonická síla je nízká, takže nemůžu používat magický kruh, abych se dostal ke klientovi.

Něco takového se nikdy předtím nestalo, nejhorší Démon vůbec. To jsem já.

NÁDECH.

Vdechnu nějaký vzduch. Když se nad tím zamyslím, nikdy na mně nebylo nic zvláštního, dokonce ani předtím, než jsem se změnil v Démona.

Zkoušel jsem spoustu věcí, abych se stal u dívek populární, ale konec konců, proti krasavcům nemůžu vyhrát.

Také jsem nikdy neměl žádné sny, než jsem se změnil v Démona. No, možná je dobře, že jsem se proměnil, protože teď mám sen.

Počkat, je změna v Démona i dobrou věcí?

No, kdyby mě tehdy nezachránila Buchou, můj život by skončil. Jen takhle nemám čas užít si své mládí.

No, je to docela……zábava. Jsem obklopen skupinou bishoujo a všichni jsou milí. No, na Démony, tak je to.

Rias-buchou je krásná, a Akeno je v pohodě, alespoň dokud ji nenaštvu……myslím.

Koneko-chan také není problém, pokud se chovám normálně.

Kiba mě štve, ale mluví se mnou normálně, i když je to krasavec…… Vlastně je to dobrej chlap. Zatraceně dobře vypadající chlap.

Vážně nemůžete soudit lidi podle vzhledu. Zdá se, že má představivost dobře vypadajícího kluka se mění.

Pak si vzpomenu na nádhernou blonďatou Sestru, Asiu.

Byla to krásná dívka. Kdybych měl mít přítelkyni……Tady se pozastavím a zakryju si obličej. Počkat, právě jsem si prošel drsnou neopětovanou láskou.

Zatraceně, hrát si s mými city……Yuumo-chan, vlastně jsem tě miloval.

Kurva. Proč musí můj život vždycky někdo ovládat?

Možná to právě takhle funguje. Kolem mě se děje spousta záhadných věcí, takže mám pocit, že mě do nich zatáhli.

Asia……jeptiška, hm. Osoba, která stojí na opačné straně barikády.

Pravděpodobně už se s ní nikdy víc nesetkám.

Ta dívka se vydá svou cestou a já také.

Prostě se stalo, že já jsem služebníkem Démona a ona Boha.

Setkali jsme se jen náhodou.

Pravděpodobně už se znovu neuvidíme. Možná nás to zavede vstříc nešťastnému osudu.

Při tom mě napadne něco cool.

“Aaaach, ano, ano, jsem jen slabý [Pěšec]. Není na mně nic dobrého, takže můžu vůbec kdy získat šlechtický titul……? Co vy na to, Maou-sama? No, pravděpodobně je stejně zbytečné mluvit o něčem takovém s Maou-sama.”

Zasměju se hořce sám sobě.

Mám cíl. Tak je to.

Nejdřív ze všeho bude mým cílem použití magického kruhu k přepravě.

To bude můj první krok. Jo, to je ono. jup! Začínám bejt nažhavenej.

Čas fňukání je u konce. Přeměnil jsem se v Démona. To se nedá změnit.

Takže budu žít jako Démon. A jako takový si splním svůj sen.

I kdybych ho nemohl dosáhnout, budu na něm tvrdě pracovat, to se stane mým životním cílem.

Jo! Dokážu to! Jdu na to!