Editing High School DxD:Volume 1 Život 4 (section)

===Část 1===

PLESK!

Zvuk se ozvěnou nese klubovnou. Pochází od mé tváře.

Dostal jsem facku. Buchou mi dala facku na tvář.

Tváří se vážně.
“Kolikrát to musím opakovat? Ne je ne. Nemůžu ti dovolit zachránit tu jeptišku.”

Poté, co se mi nepodařilo zachránit Asiu, jsem šel do školy a celý příběh převyprávěl Buchou.

I potom, co jsem jí pověděl, co se stalo, jsem navrhl jít do kostela.

Samozřejmě zachránit Asiu.

Jenže Buchou na druhou stranu řekla, že se do toho nenechá zatáhnout.

Nemohl jsem s ní souhlasit, takže jsem se ji pokusil přesvědčit, ačkoliv jsem věděl, že je to neslušné. Proto mi dala facku.

První facka, kterou jsem kdy v životě dostal, bolí víc, než jsem očekával. Hlavně v srdci.

Neustále jsem zrazoval Buchou, která na mě měla vysoké nároky.

Jenže stejně jsou věci, kterých se nedokážu vzdát.

“Tak půjdu sám. Bojím se o tu věc s rituálem. Padlá andělé něco skrytě chystají. Neexistuje žádná záruka, že je Asia v bezpečí.”

“To jsi vážně tak hloupý? Jestli půjdeš, určitě tě zabijí. Už se znovu neoživíš. Chápeš?”

Buchou se snaží působit klidně, jenže mluví, jako by mě varovala.

“Tvoje činy ovlivní nejenom mě ale i ostatní! Jsi démon skupiny Gremory! Buď si toho vědom!”

“Pak mě z té skupiny propusť. Půjdu tam jako jednotlivec.”

“To nemůžu! Proč to nechceš pochopit?”

Myslím si, že tohle je poprvé, co vidím Buchou tak rozzuřenou.

Už jsem jí způsobil hodně problémů. Ale jsou věci, od nichž se nemůžu držet dál.

“Spřátelil jsem se s Asii Argento. Asia je moje důležitá přítelkyně. Neopustím svou kamarádku!”

“……To je úžasné. Myslím si, že je úžasné, že to dokážeš říct tváří v tvář. Ale s tím, o čem mluvíme, to nemá nic společného. Vztah mezi Démonem a Padlým andělem není tak jednoduchý, jak si myslíš. Obě strany spolu bojují už stovky a tisíce let. Pokud jim ukážeš jedinou slabost, přijdou a zabijí nás. Jsou našimi nepřáteli.”

“Není zbavování se nepřátel způsob, jak Gremoriové řeší věci?”

“…………”

Zíráme na sebe.

Neustoupím. Dívám se jí přímo do očí.

“Ta dívka byla původně na straně Boha. Nemůžeme s ní koexistovat. I když je teď s Padlými, nemění to nic na faktu, že pro nás jako Démony zůstává nepřítelem.”

“Asia není náš nepřítel!”

Popřu to prudce. Tak milá dívka nemůže být naším nepřítelem!

“I kdyby nebyla, nemá s námi nic společného. Ise, musíš na ni zapomenout.”

I když to říká takhle, neexistuje možnost, že bych na ni dokázal zapomenout!

Pak přijde Akeno-san a cosi Buchou zašeptá do ucha.

O co de? Stalo se něco? I Akeno-san se tváří vážně. Ale nezdá se, že by to bylo kvůli mému rozhovoru s Buchou.

Buchou, naslouchajíc Akeno-san, zvážní.

Jak sem si myslel, něco se určitě stalo.

Buchou se na mě podívá a pak stočí pohled směrem k ostatním.

“Mám teď něco důležitého na práci. Půjdu na chvíli s Akeno ven.”

-!

N-Ne!

“B-Buchou! Ještě jsem neskončil-”

Buchou mi položí ukazováček na rty.

“Ise, musím ti něco říct. Za prvé. Myslíš si, že [Pěšec] je slabá figurka, že? Mám pravdu?”

Tiše přikývnu.

“To je velké nedorozumění. [Pěšec] má speciální schopnost, kterou nemá žádná další figurka. A tou je [Povýšení].”

Povýšení? Co je to?

“Stejně jako u skutečných šach se [Pěšec] může změnit v jinou třídu jakmile se dostane do protivníkovy základny. Jsou schopni povýšit do jakékoli jiné figurky mimo [Krále]. Ise, jakmile vkročíš na území uznané jako “Nepřátelská základna”, dokážeš se změnit v jakoukoli figurku kromě [Krále].”

Tý jo! Takže můžu povýšit na Kibovu úroveň [Jezdce], [Věž] Koneko-chan ale dokonce i na Akeninu [Královnu]!?

“Jelikož nejsi Démonem moc dlouho, existují jistá ometení, takže je pro tebe pravděpodobně stále ještě nemožné povýšit na konečnou figurku [Královny]. Ale můžeš povýšit na jiné třídy. Pokud budeš v srdci silně toužit po [Povýšení], tvé schopnosti se změní.”

Skvělý! Jen z toho, co řekla jsem dostal spoustu informací!

Pokud přidám podporu svýho Posvátnýho pohonu, pak možná dokážu prorazit toho kněze!

“Ještě jedna věc. O Posvátném pohonu. Až použiješ svůj Posvátný pohon, vzpomeň si na tohle."

Začne mě Buchou hladit po tváři.

“-Touha. Posvátný pohon je řízen silou tvé touhy. A stejně tak určuje tvou sílu. I když jsi Démon, tvá vůle toužit se neztratila. Čím silněji po něčem toužíš, tím silněji ti tvůj Posvátný pohon odpoví.” <ref> Slovíčko "desire" se dá přeložit také jako přání/přát si, ale ve spojitosti s tím pohlazením atd. mi "touha" přišla adekvátnější</ref>

-Touha.

Síla touhy aktivuje Posvátný pohon……

Takže pokud si to budu hodně moc přát, aktivuje se.

“Ještě je tu jedna věc, na kterou bys neměl nikdy zapomenout, Ise. Dokonce i [Pěšák] může vzít [Krále]. To je základní pravidlo šach. Stejně tak to platí i pro šachové figurky Démonů. Můžeš zesílit.”

Potom se skrze magický kruh teleportuje i s Akeno na nějaké jiné místo.

Zůstanu jen já, Kiba a Koneko-chan.

Po hlubokém nádechu už jsem rozhodnutý jít a chystám se odejít.

“Hyoudou-kun.”

Zavolá na mě Kiba.

“Jdeš?”

“Jo. Musím. Asia je koneckonců moje kamarádka. Jsem jedinej, kdo jí může zachránit.”

“……Zabijou tě. Dokonce i s Posvátným pohonem a [Povýšením] sám nesejmeš skupinu Exorcistů a Padlých andělů.”

Logická odpověď.

Vím to. Moc dobře to vím.

“I tak jdu. I kdybych měl umřít, osvobodím Asiu.”

“Skvělý odhodlání, chtěl by říct, jenže stejně je to nezodpovědné.”

“Tak co mám dělat!”

Zakřičím na něj, ale on mi zpříma odpoví.

“Jdu taky.”

“Co……”

Jeho nečekaná slova mě připraví o řeč.

Samozřejmě, zrovna sem slyšel něco, co sem fakt nečekal.
¨
“Moc toho o Asii-san nevím, ale jsi můj přítel. I když byla Buchou proti, část ze mě tvé rozhodnutí respektuje. Taky, osobně nemám rád Padlé anděly a kněze. Nenávidím je.”

……Tenhle kluk má za sebou pravděpodobně taky nějakou temnou minulost.

Ale slyšet od něj výraz “přítel”……

“Pamatuješ si, co řekla Buchou? “jakmile vkročíš na území uznané jako "Nepřátelská základna”, dokážeš se změnit v jakoukoli figurku kromě [Krále].” Není to snad tak, že nepřímo řekla “Uznávám kostel jako sídlo nepřítele Rias Gremory”?”

“Ach.”

Konečně mi to dojde.

Aha, tak to tím myslela.

Proto mi řekla o [Povýšení].

“Buchou ti nepřímo schválila, aby šel. Samozřejmě, také si myslím, že chtěla, abychom tě podpořili. Buchou má možná nějaký plán. Pokud ne, prostě by tě někam zamkla a zastavila tě tak.”

Zasměje se Kiba.

……Buchou, mockrát děkuju!

Opět jsem byl svědkem laskavosti Buchou a poděkoval jí z hloubi svého srdce.

Pokud se v bezpečí vrátím, budu makat ještě víc!

Děkuju Buchou, která tu není, tiše. Blíží se ke mně dívka drobné postavy.

“……Jdu taky.”

“Což-, Koneko-chan?”

“……Cítím se nesvá z toho, že byste šli sami.”

Koneko-chaaaaaaaan! Nedokážu říct, co se jí odehrává v mysli, jelikož neukazuje žádný výraz, nicméně jako bych byl právě svědkem skryté laskavosti v ní!

“Jsem dojat! Právě teď jsem hluboce dojat, Koneko-chan!”

Dívčina slova mě dostala.

“C-Co? Ale já jdu taky……?”

Nasadí Kiba smutný úsměv. Já vím, Kibo. Dík.

Napadne mě, že ztrápený krasavec je celkem roztomilej.

Ok! Takhle to můžeme zvládnout! Dokážeme to!

“Začíná tříčlenná záchranná mise! Čekej na nás, Asio!”

S tím naše trojice zamíří ke kostelu.