Editing High School DxD:Volume 1 Nový Život (section)

===Část 2===

“Ara, takže jsi tu včas."

Když jsem dorazil do klubovny, byla tam jen Buchou.

Škola ještě nezačala.

Přišel jsem takhle brzo na ranní schůzku oznámenou včera večer.

Buchou sedí na pohovce, elegantně pije zelený čaj.

“Dobré ráno, Buchou.”

“Ano, dobré ráno. Vypadá to, že už sis na něj zvykl.”

“Ano, děkuji.”

Potom se podívá na moje nohy.

“Co zranění způsobená Padlým andělem?”

Před pár dny mi během boje probodl nohy světelný oštěp.

“Díky té léčivé síle se úplně zahojily.”

Odpověděl jsem s úsměvem.

“Opravdu? Zdá se, že léčivá síla té dívky není nic opomenutelného. Už vidím, proč po ní ten Padlý anděl toužil, dokonce i když to musela utajit před svými nadřízenými.”

Posadím se na pohovku naproti Buchou.

Chci se jí zeptat na pár věcí.

“Umm Buchou? Pokud je počet [Hříšných figurek] stejný jako v šachu, tak je možné, že kromě mě získáš ještě dalších 7 [pěšců], je to tak? Takže může nastat den, kdy se k nám připojí další [pěšec]?”

Jo, přesně jako u reálných šach by mělo existovat stejně [pěšců]. Takže je možný, aby jich získala víc. Zeptal jsem se s myšlenkou na to, že to tak jednoho dne dopadne.

Ale Buchou místo toho zavrtěla hlavou.

“Ne, jsi můj jediný [pěšec], Ise.”

—!

Ech? Měl bych bejt šťastnej?

Je to vyznání? Něco jako “Ise je jediný koho chci!” nebo tak něco?

“Při reinkarnaci člověka do Démona používáme [Hříšné figurky] ale v závislosti na schopnosti proměňované osoby může být spotřebováno víc [Hříšných figurek].”

……Takže žádné vyznání……

Huh? Spotřebovaných figurek?

“Tak se tomu říká ve světě šachu. Královna má hodnotu 9 pěšců. Věže 5. Jezdci a střelci mají každý po 3 pěšcích. Tyto standardní hodnoty se dají vztáhnout i na Hříšné figurky. Podobný jev nastane u reinkarnovaných. Jsou tací, co se dají oživit jen dvěma figurkami jezdce, jiní potom potřebují dvě věže. Mezi figurkami panuje zároveň jistá kompatibilita. Nemůžeš použít dvě oddělené figurky a dát jim odlišné úlohy, takže je důležité přemýšlet nad jejich využitím. Jakmile je Démon použije, už se k novým [Hříšným figurkám] nedostane.”

“Co to má společného se mnou?”

“Ise, když jsem tě oživovala, použila jsem všechny [pěšce]. Kdybych to neudělala, nezměnila bych tě na Démona.”

Všechny!? To jako vážně?

Takže mám hodnotu 8 [pěšců]?

“Když jsem to zjistila, rozhodla jsem se, že z tebe rozhodně musím udělat svého služebníka. Ale chvíli jsem nemohla najít důvod proč. Nicméně teď jsem přesvědčena. Posvátný pohon považovaný za svrchovaný. Protože jsi to byl ty, Ise, vlastník  [Zesíleného pohonu], který je považován za jeden z nejlepších Posvátných pohonů, [Longinus], to proto měl takovou hodnotu.”

Podívám se na svou levou paži.

Červená rukavice. Šílené ztělesnění moci násobící mou sílu každých 10 vteřin.

V závislosti na tom, jak se využije, se traduje, že dokáže zabít dokonce i Boha.

Tenhle Posvátnej pohon je pro mě až moc dobrej, nicméně když se ve mně zabydlel, nedá se nic dělat.

“Když jsem se tě pokoušela reinkarnovat, měla jsem už jen 1 jezdce, 1 věž, 1 střelce a 8 pěšců. Abych tě učinila svým služebníkem, mohla jsem pouze použít všech 8 pěšců. A tvoje kompatibilita s nimi je také dobrá. Ostatní figurky nebyly pro tvé oživení dostatečně silné. Pro začátek, hodnota [pěšce] je stále záhadou. Což zahrnuje i [Povýšení]. Proto jsem na tu možnost vsadila. A výsledkem je, že jsi nejlepší.”

Buchou se zeširoka usměje.

Prsty mě pohladí po tváři.

“Naše shoda je také skvělá, karmínová a červená, “Karmínová princezna zkázy” a [Zesílený pohon]. Ise, nejprve se staň nejsilnějším [pěšcem]. Ty to určitě dokážeš. Jsi koneckonců můj roztomilý služebník.”

—Nejsilnější [pěšec].

To zní skvěle.

Zrovna když o tom přemýšlím, Buchou ke mně přiblíží svou tvář.

Blízko! Až příliš blízko Buchou!

Pak se Buchouiny rty dotknou mého čela.

“Tohle je talisman pro štěstí. Staň se silnějším.”

Polibek na čelo……

Gura.

Kvůli tomu, co se právě stalo, jsem zakolísal a zrudl.

Uaa. Uáá. Uooooooooooooooooooooo!

V hlavě se mi cosi spustilo! Sem tak šťastnej, že skoro tancuju!

Páni! Páni!

Můj první polibek od dívky!

Nebylo to na rty nebo na tvář ale není nic lepšího!

Radostí skoro brečím!

Jo! Budu se makat tvrději, Buchou! Slibuju na tenhle polibek! Rozhodně!

“Asi bych tě měla přestat rozmazlovat. Nová dívka by na mě mohla žárlit.”

Žárlit?

O čem to mluví?

“I-Ise-san……?”

Ozve se za mnou. Ten hlas odněkud znám.

Když jsem se otočil, pokusila se na mě blonďatá dívka, Asia, usmát.

“A-Asio?”

Ech? Je naštvaná?

P-Proč?

“To musí být…… R-Rias-buchou je vážně krásná, takže dokonce i Ise-san ji má rád…… Ne, ne. Takhle nesmím přemýšlet! Ach, pane. Odpusť prosím mému 
hříšnému srdci.”

Pomodlí se Asia ale ihned vykřikne “Auu”.

“Rozbolela mě hlava.”

“Samozřejmě. Samozřejmě, že když se Démon modlí k Bohu, způsobí mu to poškození.”

Řekne Buchou normálním hlasem.

“Uu, pravda. Změnila jsem se v Démona. Už se nemůžu víckrát obracet k Bohu.”

Asia vypadá utrápeně. Asio, netvař se prosím tak smutně.

“Lituješ toho?”

Zeptá se Buchou Asie.

Asia zavrtí hlavou.

“Ne, mockrát děkuji. Bez ohledu na to, do jaké situace se dostanu, dokud budu s Isem-san, budu šťastná.”

—!

Kvůli její rozpačité odpovědi zrudnu.

C-Celkem mě to těší. Pro kluka je to největší chvála.

Buchou se na její slova také usměje.

“Aha, potom je to tedy v pořádku. Ode dneška budeš také mým služebníkem a já chci, abys pracovala s Isem.”

“Ano! Vydám ze sebe vše!”

Odpoví Asia energicky.

Nejdřív bude muset rozdávat letáky ale zajímalo by mě, jestli bude v pořádku?

Cítím se nesvůj.

Potom si všimnu Asiiny změny. Proč mi to do teď nedošlo?

“Asio, ta uniforma……”

Ano, Asia má na sobě uniformu naší školy. Dívčí uniformu akademie Kuou.

“S-Sluší mi……?”

Zeptá se mě plaše.

Samozřejmě!

Do naší školy sestoupil další anděl! Už slyším kluky z naší školy, jak o tom mluví.

Vypadáš v tom skvěle!

“Úžasně! Vyfotíme se spolu.”

“Ech, a-ano.”

Má potíže s reakcí, ale pravdou je, že v tom vypadá roztomile. Ááach, můj školní život se stává skvělým!

“Rozhodla jsem se přihlásit Asiu na naši školu. Jelikož je zhruba stejně stará jako ty, je také v druhém ročníku. Proto jsem ji umístila do tvé třídy. Dnes je její první den, takže se o ni dobře postarej.”

Řekne mi Buchou.

To jako vážně!? Moje třída!? Asia bude v mojí třídě!?

“Svěřuji se do tvé péče, Ise-san.”

Skloní Asia hlavu.

Začnu si malovat představování Asie Matsudovi a Motohamovi. Při pomyšlení na to, jak budou žárlit, se nemůžu přestat smát.

“Jo. Představím tě svým dvěma kamarádům.”

“Dobře, už se na to těším.”

Fufufu, Matsudo s Motohamou, zdá se, že se přibližuju k dospělosti.

Kámoši, můj život neoblíbeného kluka skončil!

Zatímco se topím v představách, vejdou do pokoje Kiba, Koneko-chan a Akeno-san.

“Dobré ráno, Buchou, Ise-kun, Asio-san.”

“……Dobré ráno, Buchou, Ise-senpai, Asio-senpai.”

“Jak se vám všem vede, Buchou, Ise-kun, Asio-chan.”

Pozdraví nás všichni.

Všichni mi říkají “Ise” a uznali Asiu jako člena.

To je skvělý.

Už to nemůže bejt lepší.

Buchou vstane.

“Jelikož už jsme tu všichni, co takhle začít s oslavou?”

S těmito slovy Buchou luskne prsty.

Na stole se objeví velký dort. Páni, tohle je taky démonická síla?

“Je dobré se čas od času takhle ráno sejít a uspořádat něco podobného, ne? P-Protože máme nového člena, udělala jsem dort, tak ho spolu snězme.”

Řekne Buchou nesměle.

Ale domácí dort! S radostí ho sním!

Buchou, nejdříve se stanu nejsilnějším [pěšcem].

Budu dřít spolu s Buchou, Asiou, Kibou, Koneko-chan a Akeno-san.

Slíbím sám sobě a připravím se na provedení kamehamehy, abych pozvedl náladu na oslavě.



<noinclude>
{| border="1" cellpadding="5" cellspacing="0" style="margin: 1em 1em 1em 0; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; padding: 0.2em; border-collapse: collapse;"
|-
| Zpět na [[High_School_DxD:Volume_1_Život_4|Život 4]]
| Návrat na [[High_School_DxD_~_Czech_version_~|Hlavní stranu]]
| Dopředu na [[High_School_DxD:Volume_1_Doslov|Doslov]]
|-
|}
</noinclude>