Baka to Test to Shoukanjuu: Kniha 1 Třetí otázka

Třetí otázka

Prosím přeložte následující větu do japonštiny:

"This is the bookshelf that my grandmother had used regularly."

[Tohle je polička, kterou má babička běžně používala.]

Odpověď Himeji Mizuki:

"これは私の祖母が愛用していた本棚です. (This is the bookshelf that my grandmother had used regularly.)"

[Tohle je polička, kterou má babička běžně používala.]

Vyjádření učitele:

Správně! Musíš opravdu hodně pracovat.

Odpověď Tsuchiyi Kouty:

"これは" (This)

[Tohle]

Vyjádření učitele:

Ty víš jen to, jak přeložit ,,This"?

Odpověď Yoshiiho Akihisy:

"☆●◆∇┐♪*×"

Vyjádření učitele:

Prosím k odpovědi používej lidský jazyk.

Vyhlásit Válku třídě A.

Ten návrh zněl třídě F příliš nereálně.

,,Je nemožný vyhrát!"

,,Nechci ještě horší vybavení."

,,Jsem spokojenej, dokud je tu Himeji."

Takové křiky naplňovaly místnost.

No, i slepec vidí rozdíl v bojových schopnostech třídy A a F.

Už jsou to čtyři roky, co Akademie Fumitzuki přijala zkouškový systém, ve kterém se skóre nelimituje na 100 bodů. Studenti odpoví na tolik otázek, kolik jich jen během jedné hodiny zvládnou. Takže není limit pro to, jak vysoké může skóre být. Zvyšuje se do nekonečna, je limitováno maximálně tak inteligencí studenta.

A kromě toho je tu ,,Přivolávací systém Bytostí", který byl omylem vytvořen kombinací vědy s nadpřirozenými silami. Pod dozorem učitele mohou studenti vyvolat svou Bytost, jejíž síla se rovná studentově výsledkům, a bojovat proti sobě.

Celkové průměrné skóre je zatím docela nízké. Tohle je nejnovější systém vytvořený k podpoře učení se studentů. S tímto systémem jako jádrem mohou studenti pořádat mezitřídní války zvané ,,Přivolávací války", ve kterých proti sobě bojují Bytosti studentů.

Výsledku testů jsou ve Válce velice důležité a rozdíl ve známkách mezi třídami A a F je obrovský. Při přímém boji by jeden student ze třídy A nejspíš porazil tři z F najednou. Vlastně pokud je dost dobrý, mohl by sundat i 4 nebo 5 z nás najednou.

,,Určitě vyhrajeme- ne, ukážu vám, že vyhrajeme."

I když věděl, že rozdíl v naší bojové schopnosti je velký, Yuuji stále sebevědomě tvrdil, že vyhrajeme.

,,Si děláš srandu."

,,To není možný, ne?"

,,Proč jsi si tak jistej?"

Námitky přicházely z každého rohu místnosti.

No, ať se na to podíváte jakkoliv, tohle není Válka, co by se dala vyhrát. To jsem nemohl popřít ani poté, co jsem Yuujimu slíbil, že společně začneme Válku. I když je to nemožné, nevzdám se!

,,Samozřejmě, mám plán. Máme některé silné faktory, které nám s výhrou pomůžou."

Jakmile to Yuuji řekl, začala celá třída běsnit.

Bylo vůbec možné, abychom vyhráli? I když jsme třída F, nejhorší třída druhého ročníku?

,,Dovolte mi to vysvětlit."

Můj špatný kamarád stál za katedrou a na tváři měl troufalý úsměv, shlížel na nás zvysoka.

,,Kouto, přestaň se opírat o tatami a koukat se na Himejino spodní prádlo. Pojď sem na chvíli."

,,! (zavrtěl hlavou)"

,,Co!?"

Tsuchiya Kouta zoufale vrtěl rukama i hlavou, snažil se ukázat, že nic podobného nespáchal. Himeji si stáhla sukni dolů a schovávala se; chlapec zakryl špínu, kterou tatami zanechalo na jeho tváři, šel k pódiu.

Byl prostě úžasný. Byl jediný, který se opovážil být tak nemravný, použil tak nevhodnou pozici, aby se díval na dívčí spodní prádlo, je mnohem odvážnější než někdo jako já, koho napadlo pouze použití malého zrcátka.

,,Tsuchiya Kouta. Tenhle kluk je známý Muttsurini." [Odvozeno od slova ,,muttsuri" - ,,tichý zvrhlík" a hra se jménem Mussolini.]

,,! (zuřivě vrtěl hlavou)"

Tsuchiya Kouta možná nebyl moc známý svým jménem, ale s ,,Muttsurinim" to bylo jiné. To jméno bylo respektováno studeny a vzbuzovalo v nich strach, studentky jím opovrhovaly a pohrdaly.

,,Je to TEN Muttsurini..."

,,Jak je to možný? Muttsurini vypadá TAKHLE?"

,,Ale je tu důkaz. Bezostyšně šmíroval!"

,,No, rozhodně dostál svému jménu!"

S žalostným pohledem skryl špínu od tatami na své tváři rukou. Slyšel jsem, že by za žádných okolností nikdy nepřiznal, co udělal. No, jeden očitý svědek je lepší než deset klepů.

,,?"

Himeji vypadala, jako by nad hlavou měla plno otazníků.

Možná že nevěděla, co znamená přezdívka ,,Muttsurini"? Měl bych jí to vysvětlit?

,,Neměli byste zapomenout na Himeji. Všichni víte, jak je dobrá."

,,Ano? Mluvíš o mně?"

,,Jo, jsi hlavní síla; těším se na tvé výkony!"

Pokud jste vážně chtěli začít Přivolávací války, nikdo nebyl spolehlivější než ona.

,,Máš pravdu, máme na své straně Himeji!"

,,Jestli tu je, tak neprohrajeme s těma šprtama z Áčka."

,,Na ničem nezáleží, dokud tu je."

Kdo je to? Kdo to posílá milostné zprávy Himeji?

,,Taky máme Kinoshitu Hideyoshiho."

Ačkoliv nebylo skóre Kinoshity Hideyoshiho nijak výjimečné, stále byl slavný, protože byl v dramatickém klubu, měl sestru-dvojče, atd.

,,Óóóó..."

,,Je to Kinoshity Yuuky...."

,,Samozřejmě, že se bude snažit ze všech sil."

,,Vím, že jsi někdo, kdo to, co říká, myslí vážně."

,,Neříkalo se Sakamotovi ,Machr', když byl na prvním stupni?"

,,To znamená, že se necítil během rozřazovacího testu dobře, stejně jako Himeji?"

,,Takže máme u nás dva lidi se schopnostmi třídy A."

Máme šanci na výhru! Zvlášť s touhle atmosférou!

Správně; morálka třídy prudce vyletěla nahoru.

,,A taky máme Yoshiiho Akihisu."

Úplné ticho.

Pak morálka dramaticky poklesla.

Co!? Je mé jméno tak destruktivní? Proč o mně mluvil!?

,,Počkej chvíli, Yuuji! Proč chceš o mně teď mluvit!? To vůbec není třeba!"

,,,Yoshii Akihisa'? Kdo je to?"

,,Nikdy jsem o něm neslyšel."

,,Vidíš! Ta skvělá morálka je pryč. Nejsem jako Yuuji a ostatní; jsem jen obyčejný člověk. Prosím chovejte se ke mně normálně- počkat, proč ty zlé pohledy? Není moje vina, že morálka spadla!"

*Ach jo*. Dokonce i kdyby o mně ve třídě někdo slyšel, stejně by z toho nevzešlo nic dobrého. Ale protože o mně nikdo nic nevěděl, nemusel jsem věci ještě zhoršovat.

,,Jestli to nevíte, tak já to řeknu! Je to ,Nositel trestu'."

Ale ne, řekl to.

,,Není tohle synonymum pro ,blbce'?"

Někdo ve třídě vyjádřil neblahý názor.

,,N-ne! Je to jen přezdívka pro šestnáctiletého nezbedného puberťáka."

,,Jo, je to jen synonymum pro ,blbce'."

,,To musíš tak samozřejmě souhlasit, Yuuji, idiote!"

,,Nositel trestu" je trest daný studentům, kteří mají problémy se studiem. Patřil jsem mezi ně. Ale to jen proto, že v tom nejsem dobrý!

,,Pardon. Můžete mi vysvětlit, co to přesně znamená?" Himeji naklonila hlavu ke straně a vypadala zmateně. Protože je to studentka, která vždy patřila na vrcholek pyramidy, je pochopitelné, že ten titul nezná.

,,Jednoduše řečeno to je student, který dělá divné práce pro učitele. Jeho Bytost se může dotýkat fyzických předmětů a může různě vypomáhat."

Správně; normálně se Bytost nemohla fyzických předmětů dotknout. Mohli se dotýkat pouze jiných Bytostí, vzájemně se ovlivňovat. Byli jako duchové. Podlahy ve škole byly speciálně vyrobeny tak, aby na nich Bytosti mohly stát.

Ale má Bytost byla jiná. Přesně jak Yuuji řekl, byla speciální a mohla se dotýkat fyzických předmětů.

,,Aha, chápu, to je úžasné! Slyšela jsem, že Bytosti nejsou jen roztomilé, ale mají i neskutečné schopnosti. Bytost, která se může dotýkat normálních předmětů, je docela výhodná."

Himeji na mě zírala se zářícíma očima plnýma obdivu a respektu; popravdě, úplně mě z toho začalo všechno svědit a měl jsem nepohodlný pocit.

,,Ha ha, to není nic zvláštního!" odmávl jsem to.

Vlastně to vážně není nic zvláštního. Kdybych mohl velet své Bytosti volně, byla by to úžasně užitečná schopnost. Dokonce i poměrně slabá Bytost, vyvolaná někým s tak nízkým skórem jako mám já, měla o dost víc síly, než o jaké by kdy mohl snít člověk. Rozdrtit skálu bylo stejně jednoduché jako ABC.

Bohužel jsem z toho nikdy neměl užitek; spíš to přinášelo opačný výsledek.

Bytost se mohla použít jen pod dohledem učitele a učitelé mi dovolili ji vyvolat jen tehdy, když ji potřebovali pro těžkou práci: taková je pravda. A pro mě to neneslo vůbec žádné výhody. Protože ji mohu použít jen pod dohledem učitele, téměř nemám šanci ji použít k vlastním cílům.

Kromě toho je zdraví a energie Bytosti přímo spojená se mnou. Pokud například moje Bytost nosí něco těžkého a běhá po škole, budu unavený. Jestli je ten těžký předmět upuštěn na nohu Bytosti, ucítím bolest. Nejenom, že nemůžu Bytost použít pro vlastní účely, ale navíc se bolest z práce přenese na mě. Je to prostě trest.

A tak nebylo proč být pyšný na titul ,,Nositel trestu", nebylo to nic výhodného. Byl to prostě trest pro studenty se špatnými známkami, kteří postrádali vůli ke studiu, proto je to synonymní pro ,,blbce"...

,,Počkat chvíli, když je to ,Nositel trestu', tak při porážce ve Válce taky bude trpět, ne?"

,,Správně! Hned jednoho ztratíme."

Zjistili to. Proto jsem se chtěl vyhnout boji. Kdyby byla má Bytost poraněna, taky bych cítil tu bolest!

,,S tím si nedělejte starosti. Zbytečná existence jako on není o nic větší břímě, než kdyby byl přínosem."

,,Yuuji, tohle vůbec nepomáhá."

,,Nicméně, abychom ukázali naši sílu, mám v plánu napřed porazit třídu D."

,,Co!? Nemůžeš mě takhle ignorovat!"

Stáli jsme tak blízko sebe, ale má nenávist prostě neprošla!

,,Všichni jsou s touhle situací nespokojení, že?"

,,Chceme systematické stoly a židle ze třídy A, ne tyhle chabudaie!

,,Jasně!"

,,Tak se všichni chopte tužek; připravujeme se na boj!"

,,Úúúóóó...!"

,,U-úúúóóó..."

I Himeji, poznamenaná ohromující silou okamžiku ve třídě, zvedla svou pěstičku. Cítil jsem potřebu ji chránit ale nakonec bude ona nejspíš chránit mě.

,,Akihiso, vyhlaš válku Déčku. Musíš uspět, i za cenu svého života."

Takové odhodlání! Jestli je to tak důležité, neměl by to udělat sám?

,,Nezmlátí posla nižší třídy?"

,,Neboj se, neublíží ti. Prostě se chovej, jako bys k tomu byl donucen."

,,Vážně?"

,,Jasně! Kdo si myslíš, že jsem?" konečná odpověď bez šance na odpor.

Musí to být pravda. I když Yuuji rád vtipkuje, vůbec to není lhář.

,,Neboj se. Věř mi; kamarádovi bych nikdy nelhal."

Povzbuzující sentiment.

Pořád jsem si myslel, že má něco v plánu, ale prostě jsem to musel udělat. Neměl jsem na výběr.

,,Dobře, nech to na mně."

,,Spoléhám na tebe."

Celá třída mě vyslala s povzbuzováním a potleskem. Odešel jsem ze třídy a zamířil ke třídě D s vážnou a strhující atmosférou.

☆

,,Napálil mě!"

Unikl jsem do chodby a běžel jak o život. Nakonec jsem skočil, skutálel se a doplazil se zpět do třída. Já- byl jsem téměř zabit! Ti hajzli v Déčku! Kdyby mě chytili, tak by mě bývali byli zabili! Spadl jsem na zem, došel mi dech, zle jsem se díval na Yuujiho.

,,Přesně jak jsem si myslel."

Jak to můžeš říct tak klidně? Hajzle, roztrhám tě na kousky!

,,Co myslíš tím ,přesně jak jsem si myslel'?! Věděl jsi, že se to stane!"

,,Samozřejmě. Jak bych jinak mohl být vůdčím třídy?"

,,Aspoň se ciť provinile!"

I když ho znám od loňského jara, pořád na něm několika věcem nerozumím.

,,Yoshii, jsi v pořádku?"

Himeji uviděla mé roztrhané oblečení a přiběhla ke mně.

,,Jo, jsem v pohodě; jen pár škrábanců a modřin."

Přišla i Shimada. Starost mých spolužaček mi pomohla zvládnout tu nesmírnou bolest.

,,Aha, to je dobře... Pořád je tu pár míst, kde tě můžu praštit."

,,Ááá! Dej mi pokoj! Umírám!"

Držel jsem ruku u hrudi a převaloval se v agonii. I když je to holka, tak musím brát Shimadu vážně.

,,Neotravujte se s ním, máme teď poradu."

Yuuji otevřel dveře a vyšel z místnosti; musel hledat nějakou, kde by se konala ta porada. Neměl bys aspoň ukázat nějakou starost o svého kamaráda? Když se nad tím zamyslím, byl Yuuji vůbec kamarád? Tohle není poprvé, co o tom přemýšlím; nejspíš mě to napadá tak jednou za den.

,,Řekni mi, jestli to bude později ještě bolet," řekla Himeji a rychle následovala Yuujiho.

,,Pořád to bolí?"

Kluk s drobným tělem jako mladá dívka, Hideyoshi, mi poklepal na rameno a vyšel.

,,... (zvuk chůze)"

Muttsurini si otřel tvář a šel ke mně.

,,Hele, Muttsurini, už zmizela ta špína z tatami?"

,,... (vrtí hlavou)"

,,Nezkoušej to popřít, vím, že jsi to ty."

,,... (znovu vrtí hlavou)"

,,Tak nějak je docela působivý, že to pořád popíráš."

,,... (znovu vrtí hlavou)"

,,Jakou měly barvu?"

,,Nebesky modrou," odpověděl okamžitě.

,,Muttsurini, vážně dostáváš svému jménu."

,,... (znovu vrtí hlavou)"

Zrovna, když jsem si tak hezky povídal s třídním perverzákem...

,,Yoshii, taky musíš jít."

Shimada mě tvrdě popadla za zápěstí a táhla ven.

A to jsem si myslel, že budu moct být líný...

,,Ano, ano, ano."

,,Jednou to stačí."

,,Ano, madam."

,,Jednou tě das brechen- počkat, jak to mám říct v japonštině...?"

Shimadina ústa náhle zpomalila.

Co je das brechen? Myslím, že je to němčina, ne?

,,...,Zaučit'," vyšel náhle Muttsuriniho hlas odněkud zblízka.

,,Správně. Musím tě zaučit."

,,,Zaučit mě'? Neměla bys říct něco jako ,trénovat' nebo ,doučovat'?"

,,Tak vyberu něco uprostřed a místo toho použiju züchtigung."

,,...Nevím, co to znamená."

,,V japonštině je to myslím... ,mučení'?"

,,To je ještě horší."

,,Je?"

Proč zná jen takováhle slova a ne nějaká normální?

,,Mimochodem, Muttsorini. Jak vůbec víš, jak je německy ,zaučit'?"

,,...Naučil jsem se to z normálního života a morálních principů."

Jaké morální principy má někdo jako ty? Které principy tě přinutily naučit se slova jako ,,mučení"?

,,Muttsurini, ty se vůbec neměníš! Tvůj mozek je bohatý v znalostech o sexu, ale chudý ve všem ostatním."

,,... (pokračoval ve vrtění hlavou)"

Pokračovali jsme v našem zbytečném rozhovoru a procházeli školou. Yuuji šel před týmem a už se dostal do nejvyššího patra. Otevřel dveře a šel ven pod slunce.

Slunce bylo oslňující, jasně zářilo v čistém nebi bez mraků.

Oslepující sluneční světla a jarní vítr přinutily všechny až na Muttsuriniho zakrýt si oči; Muttsurini to nepotřeboval, protože byl zaměstnán zíráním na Himejinu sukni, kterou odfoukával vítr.

,,Akihiso, vyhlásil jsi Válku, viď?"

Yuuji se posadil na schody před železný plot.

,,V podstatě jsem jim řekl, že zaútočíme dneska odpoledne."

,,Neměli bychom si teda dát napřed aspoň oběd?"

,,Správně. Akihiso, můžeš dneska prosím jíst něco normálního?"

,,Jestli ti na tom tak záleží, pozvi mě prosím na nějaký chleba."

Nikdy jsem nedokázal si něco dát do žaludku. Až na pocity, samozřejmě.

,,Huh? Yoshii neobědvá?" podívala se na mě Himeji s pochybami. Její život musí být pravidelný a naplánovaný. Vypadá to, že díky tomu vyrostla dobře.

,,Samozřejmě, že obědvám!"

,,Ale vážně se to počítá jako jídlo?" vložil se do rozhovoru Yuuji.

,,Co se to snažíš říct?"

,,No, chci říct, tvoje hlavní jídlo je... jen sůl a voda?"

Yuuji zněl smutně a soucitně.

To bylo tak drzé. Tolik urážek už nesnesu!

,,Jím i cukr!"

,,Yoshii. Mezi ,jedení' se voda a cukr moc nepočítá."

,,Správně. Radši bys měl říct ,lízat'."

Všichni se na mě dívali se zvláštní laskavostí, ale to mi náladu nezlepšilo.

,,Měl jsi myslet dopředu a nechat si peníze na jídlo. Dobře ti tak!"

,,To proto, že m-mám stěží dost na životní výdaje!"

Moji rodiče pracují v zahraničí, takže žiju sám. Samozřejmě, že mi každý měsíc posílají peníze... Jen se mi tak nějak povede jich většinu utratit na hrách a manze. Koníčky jsou drahé!

,,No, jestli ti to nevadí, udělám ti oběd."

,,Eh?"

Ta něžná slova přišla tak náhle, že jsem si nemohl pomoct a myslel jsem si, že jsem slyšel špatně.

Oběd? Od dívky? Vlastnoručně připravený?

,,Vážně? Už dlouho nejím nic než sůl a cukr."

,,Jasně. Jestli ti to nevadí, začnu zítra."

,,To je skvělé, Akihiso. Vlastnoručně připravený oběd s láskou, že?"

,,Jo!"

V podobné situaci jsem jí musel upřímně ukázat, jak jsem rád. I když Yuujiho popichování bylo nepříjemné.

,,...Haha. Mizuki, jsi tak milá, že děláš oběd JEN pro Akihisu."

Nebyl jsem si jistý, proč Shimada promluvila znuděně a řekla něco tak zlomyslného. Co kdyby Himeji řekla ,,Tak to teda neudělám," nebo něco podobného? Jak mi to vynahradí?

,,Ach, ne! Vlastně můžu udělat oběd pro všechny..."

,,My taky můžem mít? Vážně?"

,,Ano, jestli vám to nevadí."

Ááá, dokonce i Yuuji jeden dostane. Je až moc hodná. Ale byl jsem trochu zklamaný, že si ten oběd nebudu moct užít sám.

,,... (kýv)"

,,...Ukaž mi, jak jsi ve vaření dobrá!"

Teď musí Himeji udělat šest obědů, včetně toho svého. To musí být unavující.

,,Dobře, tak já je všem přinesu do školy."

Dokonce i v takové situaci se jí na tváři neobjevila neochota.

,,Himeji, to je od tebe tak hezké."

To šlo přímo z mého srdce. Bylo dost těžké přinést šest obědů do školy; prostě jsem tomu nerozuměl.

Je tak nesobecká a atraktivní!

,,To, to není nijak..."

,,Říkám to trochu pozdě, ale když jsem tě poprvý viděl ve třídě, měl jsem pocit, jako že-"

,,Hej, Akihiso, jestli tě teď odkopne, nebudeš mít zítra žádný oběd."

,,-tě už znám z dřívějška."

Úspěšně jsem se vyhnul odkopnutí. Naštěstí jsem změnil ,,jsem se do tebe zamiloval," ještě před dokončením věty. Můj úsudek je prostě úžasný.

,,Akihiso, vyznání nějaké touhy je něco, co by udělal typický úchyl."

Teď jsem svůj úsudek nenáviděl.

,,Akihiso, někdy děláš věci, o kterých bych mohl jen snít."

,,Ale... oběd s láskou..."

Byl to jediný způsob, jak se zachránit před hladověním. To vše kvůli chudobě!

,,Dost tlachání; pokračujme v diskuzi o Válce!"

No jo, správně. Úplně jsem zapomněl, proč jsme sem přišli.

,,Yuuji, mám otázku. Proč třída D? Jestli bojujeme v pořad, měli bychom zaútočit na Éčko. A jestli chceme bojovat jen jednou a se vším všudy, neměli bychom si vybrat třídu A?"

,,Když to tak říkáš, tak máš úplnou pravdu!"

,,To je fakt, ale mám jiný plán," Yuuji troufale přikývl.

,,Jaký plán?"

,,I když je můj plán mnohem hlubší, tak neútočíme na Éčko z jednoduchého důvodu: nestojí nám to za to."

,,Co? Ale oni jsou výš než my, ne?"

Protože je rozdělení do tříd založeno na výsledcích, tak samozřejmě, že třída E je lepší než my, třída F, že? Proč řekl, že nám nestojí za to s nimi bojovat?

,,Ha, to je pravda podle rozřazovacích testů, ale ve skutečnosti je to jinak. Rozhlídni se: koho kolem sebe máš?"

,,Er..."

Udělal jsem, co Yuuji řekl, a podíval se na lidi kolem. Hmm, koho to tu máme...?

,,Dvě krásné dívky, dva idioty a tichého úchyla."

,,Na které krásné dívky to narážíš?"

,,Co? Yuuji, ty reaguješ na tu zmínku o krásných dívkách?"

,,... (rudnutí tváře)"

,,Muttsurini, ty taky? Co mám dělat? Nemůžu myslet za nás všechny."

,,Všichni se uklidněte! Ať to Muttsurini přetrpí."

,,To, to je správně."

,,Počkat. Než budeme pokračovat v této poradě, chci protestovat, že krásné dívky ovlivňují lidem mysli."

,,Nicméně..."

Yuuji si odkašlal a pokračoval ve svém vysvětlování. To se snaží ignorovat mou existenci?

,,Jestli s námi bude Himeji bojovat, tak Éčko pro nás není rovnocenným soupeřem, dokonce ani s přímou brutální silou. Naším konečným cílem je třída A, tak je zbytečný plýtvat čas na Éčko."

,,Tak co kdybychom bojovali otevřeně s Déčkem?"

,,Nemáme sto procentní šanci na vítězství."

,,V tom případě bychom měli rovnou zaútočit na Áčko."

Mým cílem je třída A, ne D. Můj důvod k Válce je jiný než Yuujiho.

,,To proto, že tohle je náš první boj. Chcete pořádně bojovat a upozornit na sebe, že? Navíc tohle musíme udělat pro porážku Áčka."

Tohle je plán k porážce třídy A? Ale Yuuji si detaily stále nechával pro sebe.

,,Pa... pardon!"

Není moc časté, že Himeji mluví nahlas. Co se to děje?

,,Himeji? Copak je?"

,,Err, no... to, o čem teď mluvíte, je Přivolávací válka, o které předtím Yoshii a Sakamoto mluvili, že?"

,,Och, o tom mluvíš. Akihisa za mnou předtím přišel ohledně toho, jak jsi-"

,,Tak to znamená!"

Abych zastavil Yuujiho od pokračování ve zbytečné řeči, schválně jsem zvýšil hlas.

,,Jestli neporazíme třídu D, tak to, co jsme předtím řekli, je zbytečné."

Yuuji čelil mým pochybám a hlasitě se zasmál.

,,Když všichni pomůžete, rozhodně je porazíme."

Výhra proti třídě D? S naší pomocí? Ve Válce?

To byl zvláštní pocit.

Ta slova nám všem dala odhodlání. I když situace vypadala beznadějně, cítili jsme se vzpruženi a jistě.

Yuujiho slova jako by měla nějakou magickou sílu.

,,Skvěle. Vypadá to, že tohle bude zajímavé!"

,,Stáhneme ty šprty z Áčka zase na Zem!"

,,... (povzbuzování)"

,,Udě... Udělám, co budu moct."

Porazit třídu A.

Možná to zní šíleně; možná je to jen sen, který se nikdy nestane skutečností.

Ale kdybychom nic neudělali, naše sny by se skutečností nestaly.

Protože jsme všichni ve stejné třídě, není tak špatné to zkusit a tvrdě dřít pro společný cíl.

,,Dobře, vysvětlím vám bojovou strategii!"

Zůstali jsme na nejvyšším patře, užívali si příjemného větru a poslouchali strategii, která nás dovede k vítězství.

Zpět k Druhé otázce

Návrat k Hlavní straně

Dále ke Čtvrté otázce