Baka to Test to Shoukanjuu: Kniha 1 Čtvrtá otázka
Čtvrtá otázka[edit]
Prosím zodpovězte následující otázky:
(1) Jaká hodnota X vyhovuje rovnici 4 sin X + 3 cos 3X = 2 a nachází se v prvním kvadrantu?
(2) Které z následujících vyjádření je ekvivalentní k sin (A+B)?
① sin A + cos B
② sin A – cos B
③ sin A cos B
④ sin A cos B + cos A sinB
Odpověď Himeji Mizuki:
(1) X = π/6
(2) ④
Vyjádření učitele:
Správně. Stupeň se dá napsat pomocí symbolu π místo °. Tvá odpověď je dokonalá.
Odpověď Tsuchiyi Kouty:
(1) X = nejspíš 3
Vyjádření učitele:
Myslím, že se snažíš flákat s odpovědí „nejspíš“. I když jsi blízko, nemůžu ti přičíst body.
Odpověď Yoshiiho Akihisy:
(2) Nejspíš ③
Vyjádření učitele:
Už jsem viděl mnoho studentských pokusů, ale ty jsi první, kdo se fláká u odpovědi s výběrem možnosti.
„Yoshii! Kinoshitova jednotka začala v chodbě bojovat s třídou D!“
Shimada, umístěná ve stejné jednotce jako já, běžela ke mně, culík se za ní houpal. Při pozorné obhlídce jste viděli, že je vysoká, s dlouhýma nohama, tak proč nevypadá jako dívka? Co je na ní špatně?
„Ach, možná že je to její plochý hrudník?“
„Nech mě zlomit ti jeden prst po druhém! Rovnoměrně!“
Ale ne, myslím, že jsem zrovna šlápl na minové pole.
„Za-zastavme to tady. Musíme se soustředit na Válku!“
Jednotka bojující na přední linii byla předvojem vedeným Kinoshitou. Podpůrná jednotka se nacházela mezi přední linií a třídou F. Nepamatuji si, že bych přijal nabídku stát se vedoucím jednotky, ale teď jsem musel převzít zodpovědnost všechny vést, tak jsem se musel soustředit.
Napřed musíme cítit atmosféru boje. Když se pořádně zaposlouchám, myslím, že slyším zvuky boje přicházející od předvojové jednotky.
„Tak pojď! Ty poražený pse!“
„I… Ironman? Ne! Nechci jít na doučování!“
„Ticho! Vězni války zůstanou v doučovací místnosti a budou mít speciální vyučování, dokud boj neskončí! Nevím jistě, kolik času zbývá do konce, ale vypadá to, že budu mít dost času na to tě učit!“
„P-prosím, pusťte mě! Nemám sílu projít si takovým mučením!“
„Mučení? To není pravda. Je to výtečná výuková metoda. Až skončím, bude z tebe standardní student, jehož koníčkem je studium, budeš jako Ninomiya Kinjiro[1]!“
„Ď-ďábel! Pomozte mi někdo…! Ne…!!!“ *Zavření dveří*
Fajn, teď už dobře rozumím tomu, co je Přivolávací válka.
„Shimado, dej jednotce rozkaz.“
„Dobře? Jaký rozkaz? Co chceš, abych řekla?“
Během tak nebezpečné doby mohu dát jen jediný rozkaz: „Ústup!“
„Ty zbabělče!“
Použila tajnou techniku zasahující obě oči!
„Au, moje oči!“
„Probudilo tě to, ty velký idiote!? Jsi vedoucí jednotky! Jak můžeš utéct, aniž bys pořádně bojoval?“
Byla bolest v očích nezbytná pro pročištění mé mysli? Jestli chtěla říct něco takového, měla mě praštit nebo mi dát facku, ne mě bodnout do očí!
„Poslouchej, Yoshii. Naší misí je podpořit Kinoshitovu předvojovou jednotku, viď? Během doby, kdy si doplňují testové skóre, musíme my držet přední linii. Jestli naše jednotka uteče od své důležité mise, předvojová jednotka si nebude moct hladce doplnit skóre.“
Bylo vzácné, aby Shimada rozdávala vážné rady.
To, co právě řekla, je pravda; mise, kterou jsme měli, byla velice důležitá. Náš výkon mohl značně ovlivnit výsledek této Války. A já jsem přemýšlel o útěku jen proto, že jsem se bál trpění při doučování…
Shimado, jsi tak odvážná! Nevím proč, ale dokonce roním slzy (možná z bolesti z bodnutí?).
„Omlouvám se, mýlil jsem se. Odhodím strach z doučování a budu se soustředit na výhru v boji.“
„Fajn. Nevím, jestli se ale máme čeho bát. I když jsme slabí v boji jeden na jednoho, společný boj proti jednomu nepříteli by měl vyjít.“
Správně. I když máme nižší skóre, není to rozhodující faktor ve Válce. Záleží na naší taktice, pořád máme dobrou šanci na výhru této Války.
„Máš pravdu. Fajn, jsem plnej energie!“
„To je ono, Yoshii!“
Všichni jsme pozvedli pěsti. Bez problému, to zvládneme!
„Shimado, předvojová jednotka prohrává!“
„Ústup!“
Počkat chvíli, to je úplně něco jiného, ne jako ta charakterní řeč, kterou jsi právě vedla!
„Yoshii, můžeme ustoupit první, viď?“
Měl jsem pocit, že tohle by mohlo způsobit velký problém, ale možná je to jen mnou.
„Fajn, ustoupíme jako první! Teď je moc těžké bojovat.“
„Správně, už jsme udělali, co jsme mohli.“
Podíval jsem se zpět, ve směru třídy F.
Yokoda (třída F), který měl zůstat v naší třídě, stál přímo za mnou.
„Yokodo? Proč jsi tady?“
„Mám ti předat zprávu od předsedy.“
Yokoda se podíval na papírek a nahlas přečetl zprávu: „,Jestli se opovážíš utéct, zabiju tě!‘“
„Všichni útok…!“
Když jsem se vrátil ke smyslům, byl jsem na cestě k bojišti. Vše pro vítězství třídy F!
Náhle ke mně běžela pěkná dívka.
„Yoshii, jsi tady jako moje podpora!“
Ach, to je Hideyoshi. Co mám říct; ten kluk vypadá roztomile kdykoliv a kdekoliv…
„Hideyoshi, jsi v pohodě?“
„Jo, nějak jsem zvládl přežít. Ale moje skóre bylo dost sníženo.“
„Aha, a co tvoje Bytost?“
„Je moc unavená na to, aby se hejbala; už nemůže dál bojovat.“
„Fajn, tak by sis měl raději udělat nějaké testy k doplnění skóre!“
„Máš pravdu. Možná nebude dost času na testy pro každý předmět, ale pořád pomůže, když si doplním i skóre jen z jednoho nebo dvou předmětů.“
Okamžitě se rozeběhl ke třídě a členové předvojové jednotky jej následovali. Zdá se, že je jich méně, než když šli do boje. Hodně lidí muselo být posláno na doučování.
„Yoshii, pamatuješ si pořád pravidla Přivolávací války? Když tu není učitel, nemůžeš přivolat svou Bytost!“
„To vím!“
Bylo to tak, jak Shimada radila. K boji používáme testová skóre a musíme se držet pravidel níže:
2. Každý student může mít jen jednu Bytost. Síla studentovy Bytosti se rovná poslednímu skóre z testu studenta. Sečtené skóre je suma posledního skóre z testu z každého předmětu. 3. Studentovo skóre bude sníženo úměrně síle, kterou Bytost ztratí v boji. Jakmile se studentovo skóre ocitne na nule, jeho Bytost zemře a student se dostaví na doučování v doučovací místnosti. 4. Student si může své skóre doplňovat do nekonečna, pokud jeho Bytost stále žije. 5. Jestliže student nepřivolá svou Bytost poté, co přivolal tu svou jeho protivník, předpokládá se, že se vzdal, tudíž se za trest zúčastní doučování v doučovací místnosti. 6. Platná vzdálenost, na kterou může být Bytost přivolána, je kruh o poloměru deseti metrů od dozorujícího učitele (ovšem mezi učiteli se poloměr může lišit). 7. Bojovat mohou jen Bytosti. Jakýkoli student, který se sám zapojí do boje, bude potrestán. 8. Válka končí teprve tehdy, když je poražen předseda jedné ze tříd. Pod dozorem učitele mohou studenti použít jakýchkoli metod a taktik, aby Válku vyhráli. Tato ‚válka‘ používá jako zbraně výsledky testů. Ti, kteří si přejí se účastnit, musí být mentálně připraveni. |
To jsou nejspíš všechna pravidla! I když tam jsou nějaké změny a nějaká pravidla navíc, tohle jsou všeobecně platící pravidla pro tuto Válku. Kdybyste si je nepřečetli pořádně, nevšimli byste si hlavního bodu Války: v podstatě „Válka používá k rozhodnutí boje Bytosti, ale student může kromě výsledků testu i jiné metody či taktiky“.
Vypadá to, že teď má dozor ředitelka, takže bojujeme za pomoci sečteného skóre, jak je popsáno v prvním pravidle…
„Yoshii, dívej!“ zakřičela hlasitě Shimada běžící vedle mě. Co se stalo?
„To jsou pan Igarashi a pan Fuse! Ti hajzli z déčka sem přivedli učitele chemie.“
Pozorně jsem se podíval. Učitelé chemie pro druhý ročník, pan Igarashi a pan Fuse, stáli v chodbě spojující novou a starou školní budovu.
Chápu. Doba trvání Války by se o dost prodloužila, kdyby měl dozor jen jeden učitel – v našem případě ředitelka školy – tak se snaží zvýšit počet učitelů, aby nás porazili co nejdřív?
Proto musel Hideyoshi ustoupit dříve, než jak bylo naplánováno.
„Shimado, věříš svému skóre z chemie?“
„Vůbec; pokaždý mám jen asi 60.“
To se dá od třídy F očekávat. Nezáleží, jak moc snížíte standardy; 60 není dobrý výsledek.
„Fajn, musíme se držet dál od pana Igarashiho a pana Fuse a zamířit k ředitelce.“
„K paní Takahashi? Rozumím.“
Shimada a já jsme proklouzli chodbou a zamířili k rohu.
Dívejte se, všichni! To je hrdinství velitele podpůrné jednotky a jeho podřízených.
„Ach, neplíží se to tamhle moje onee-sama[2] z třídy F? Pane Igarashi, pojďte honem sem!“
„Sakra, nedávala jsem pozor.“
Jedna ze studentek z třídy D objevila Shimadu a přivedla jednoho z učitelů, pana Igarashiho. Ale ne, jestli nepřivoláme naše Bytosti a nebudeme bojovat, hned budeme posláni na doučování.
„Fajn, Shimado, nechávám to na tobě. Já jdu dál.“
„Počkej ch… Normálně to takhle není, ne? Měl bys říct ‚Nech to na mě, raději běž‘, ne?“
„Takové výroky jsou ve skutečném světě zbytečné!“
„Y-Yoshii! Jsi tak zlý!“
„Onee-sama! Nenechám tě utéct!“
„To je Miharu! Vypadá to, že budu bojovat o svůj život…“
Stál jsem víc jak deset metrů od pana Igarashiho, tak jsem si mohl odpočinout a dívat se, jak Shimada prohraje. Dívka z třídy D již přivolala svou Bytost.
Shimada se připravila na protiútok; zírala na Miharu a zakřičela: „Přivolání!“
Při Shimadě výkřiku se pod jejíma nohama zformoval magický kruh s nějakými geometrickými tvary. To byl důkaz, že se aktivoval přivolávací systém pod dozorem učitele. Poté se objevila její Bytost.
Bytost na sobě měla vojenskou uniformu a v ruce vojensky vypadající šavli, stejně jako Shimada měla culík a silně vypadající oči, ale vysoká byla jen asi osmdesát centimetrů. Kdybych ji měl popsat jednou větou, bylo by to „chibi[3] verze Shimady Minami“. A Bytost-protivník byla také chibi verzí své majitelky, ale držela normální meč.
„Čekala jsem na tuhle chvíli od doby, kdy mě onee-sama odkopla…“
„Počkej chvíli! Měla by ses už vzdát!“
Boj začne každou chvilku. I když jsem nebyl na bojišti, nedokázal jsem se při tom pomyšlení přestat třást.
„Shimado, ta ‚onee-sama‘ věc, o které mluví…“
„Tebe nechci. Onee-sama bude za každou cenu jen Mihařina onee-sama!“
„Nepřibližuj se! Jsem normální holka, co má ráda kluky.“
„Lžeš! Onee-sama by měla milovat Miharu!“
„Nic o mně nevíš!“
Tak nějak jsem cítil, že se Shimada nachází ve mně vzdáleném světě.
„Onee-sama, už jdu!“
Bytosti šly blízko sebe a boj konečně začal.
„HÁÁÁÁ!“
„EJÁÁÁÁ!
Jejich křiky naplnily chodbu.
Jejich Bytosti držely zbraně vysoko a začaly přímý boj s brutální sílou.
„Ty!“
„Miharu neprohraje!“
Obě Bytosti vkládaly svou sílu do mečů. I ti, kteří se na boj dívali, byli uchváceni.
„Shimado, její skóre je vyšší; přímý boj pro tebe není moc dobrý.“
„To mi nemusíš připomínat, ale neovládám svou Bytost tak, abych zvládl nějaké speciální techniky!“
Souboj mečů byl hned přerušen. Shimadina Bytost neměla dost síly, její zbraň spadla na zem.
„To je ono!“
„Sakra!“
Oponentka hned strčila Shimadinu Bytost na zem a hodnoty síly (jejich skóre) se jim objevilo nad hlavami.
Chemie
53 VS 94
Shimado, proč jsi zaokrouhlila své skóre nahoru? Zvládla bys vůbec získat 60?
„Onee-sama, vítězství je mé.“
Nepřítel držel meč u Shimadiny Bytosti. Kdyby zaútočil jen na zápěstí nebo nohu, skóre by se snížilo jen o málo, ale kdyby proťal krk či srdce, Bytost by zemřela – což by také znamenalo, že by byla Shimada poslána do doučovací místnosti. Shimada se vůbec nemohla hýbat.
„N-ne! Nechci na doučování!“
„‚Doučování‘? Hu hu…“
Shimizu se šťastně usmívala. Popadla Shimadinu pravou ruku a táhla ji pryč.
Eh? Shimizu, tím směrem je ošetřovna, ne?
„Hu hu hu.Onee-sama, na ošetřovně by teď měla být volná postel.“
„Y-Yoshii. Pomož mi! Mám dojem, že ošetřovna je nebezpečnější než doučování!“
Správně, tak mám ten pocit. Ale…
„Zabiju tě… Všechny, kteří se postaví do cesty lásky Miharu k onee-sama, všechny vás zabiju…“
Promiň, Shimado. Nemám odvahu hnát se kupředu.
„Shimado, nikdy na tebe nezapomenu!“
„Ááá! Yoshii! Jak to můžeš říct, když jsi ještě nebojoval?“
„Smrt všem, co se mě pokusí zastavit!“
Ruce a nohy Shimadiny Bytosti byly napadeny, tak se vůbec nemohla hýbat. A teď nepřítel běžel ke mně! Zemřu!
„Pozor, Yoshii! Přivolání!“ vyšel hlas z místa po mém boku; to byl Sugawa z mé třídy! Díky! Vypadáš teď jako mesiáš!
Chemie
76 VS 41
Sugawova Bytost odhodila nepřítele na zem.
Ó, ano, Sugawa vyhrál! Vypadá to, že Shimizu ztratila v předchozím boji příliš mnoho bodů, tak tenhle hned prohrála.
„Shimado, jsi v pořádku?“
„Jo, jsem zachráněná. Díky, Sugawo. Iron- ne, pane Nishimuro, pospěšte si a vezměte tuhle nebezpečnou osobu na doučování.“
„Ach, není to Shimizu? Dám ti dobrou lekci, pojď se mnou.“
Na rozdíl od Shimadiny Bytosti byla Shimizuna mrtvá, tak byla poslána na doučování; tomu říkáme „Být zabit v akci“.
„Onee-sama! Miharu se nikdy nevzdá! Nemysli si, že z téhle školy odmaturuješ v bezpečí!“ zavolala několik vět plných opravdu nebezpečných slov. Pak byla Shimizu poslána na doučování.
Z mnoha různých úhlů pohledu byl tohle vážně nebezpečný duel.
„Yoshii.“
„Shimado, musíš být unavená. Měla by ses vrátit a doplnit si svoje skóre z chemie!“
„Yoshii.“
„Tak, Sugawo, my teď půjdeme. Válka stále pokračuje!“
„Yoshii!“
„A-ano?“
„Jak jsi mě mohl nechat samotnou a utýct?“
„…Nic takovýho si nepamatuju.“
Tohle je vážně bojiště. Ten úmysl zabíjet mě bolel na kůži… ale to za mnou stála jen Shimada.
„…“
„…“
Krátká chvíle ticha. C-co teď? Proč mám pocit, že tohle není dobrý?
„ZEMŘI, Yoshii Akihiso! Přivolá-„
„Někdo mi pomozte, Shimada zešílela! Hned ji odveďte k hlavní jednotce!“
Sugawa zastavil Shimadu a zároveň se ji snažil přesvědčit.
„To není pravda! Je to můj nepřátel! Můj největší nepřítel!“
Nemohl jsem popřít, co řekla.
„S-Sugawo, promiň, že obtěžuju.“
„Rozumím.“
„Pusť mě, Sugawo! Yoshii! Neodpustím ti!“
„Rychle, rychle ji odveď! Její děsivý pohled mě zabije!“
„Počkej, pusť...! Zabiju tě!“ zanechala za sebou nějaké výhrůžky, načež byla děsivá postava odvedena. Pro teď jsem v bezpečí.
„Dobře. Zatímco si Hideyoshiho jednotka doplňuje skóre, musíme udržet přední linii! Nemůžeme nechat nepřítele udělat další krok vpřed!“
Naštvané výkřiky a zvolání nikdy nepřestala přicházet z chodby.
„Nenechám vás to udělat! Jestli se dostaneme přes přední linii, zbývaj tam jen jednotky, co si doplňují skóre! Musíme se dostat skrz!“ vydával rozkazy někdo, kdo vypadal jako velitel třídy D, aby mi oponoval.
Tohle je mé bojiště; musím sesbírat odvahu!
„Veliteli Yoshii! Jednotky v chodbách po obou stranách byly poraženy! Kolem pana Fuse nám zbývají jen dva muži!“
„V chodbě s panem Igarashim stojí jen jeden! Potřebujeme posily co nejdřív!“
„Toudouva Bytost, to nedává, pomoc!“
Sakra, situace je horší, než jsem si myslel.
Chtěl jsem požádat o pomoc hlavní jednotku, ale to by snížilo počet lidí potřebných k vykonání našeho plánu. Můžeme se spolehnout jen na sebe!
„Řekni těm u pana Fuse, aby jen hlídali! Ty u Igarashiho vyměňte za ty, co bojují se sečteným skóre, dobře využijte času a porazte nepřítele! A co se týče Toudoua, mrzí mě to, ale musíme se ho vzdát!“
„Rozumím!“
Všichni změnili formaci, jak jsem řekl; zřejmě mě stále považují za vedoucího.
„Ti hajzlové z efka se jasně snaží plýtvat časem!“
„Na co čekaj?“
Při pohledu na naše bojové metody by si ti z třídy D už měli začít uvědomovat, co se snažíme udělat. To není dobré; teď bude ještě těžší naši misi provést…
„Sakra! Zvěd přinesl hlášení; třída F si sem vzala učitele světového dějepisu pana Tanaku.“
„Učitel světového dějepisu, pan Tanaka?“
„Ti hajzli, to chtěj prodlouženej boj?“
Vypadá to, že zvědové třídy D zjistili, že jsme si k ohodnocování testů přivedli pana Tanaku.
Pan Tanaka učí světový dějepis, je starý, má pomalé reakce a dost mírně známkuje, když ho studenti vítají. Ale neznámkuje moc rychle. Jestli jsme chtěli delší Válku, přivést pana Tanaku je správná volba.
„Yoshii, třída D si přivedla učitele matiky pana Kiuchiho,“ podal mi hlášení Sugawa, který před chvilkou odvedl Shimadu. Tyhle novinky má nejspíš od hlavní jednotky.
Pan Kiuchi, učitel matematiky, je dost přísný, ale známkuje opravdu rychle. Vypadá to, že třída D používá úplně odlišnou taktiku a chce nás rychle vyřídit.
Ale abychom dosáhli našeho cíle, nemůžeme se nechat porazit tak snadno.
Yuuji mi svěřil jedinou misi: udržet hlavní linii, zvednout překážku a protahovat boj co nejdéle, alespoň dokud třídy, které se Války neúčastní, neskončí s vyučováním.
Abych toho docílil…
„Sugawo!“
„Co je?“
Namísto hrubé síly můžeme používat jen taktiky, aby se situace vyvíjela tak, jak je to pro nás výhodné.
„Abychom získali víc času, běž hned rozšířit falešné informace.“
„Falešné informace? Fajn, ale nepřítel si to hned uvědomí, ne? Velitel přední linie déčka je fakt hlasitý, takže i když uspějeme, může hned nařídit přeorganizování.“
Přesně jak Sugawa řekl, Tsukamoto z déčka byl opravdu hlasitý. I když pro nás bylo výhodné slyšet jejich taktiky, rozšířit falešné informace ke zmatení by vůbec nebylo snadné.
„Bez problému; cílem není třída D.“
„Co chceš říct?“
„Chci, abys rozšířil falešné informace mezi učitele a donutil je jít jinam.“
„…Chápu, to určitě bude fungovat.“
„Viď?“
„Jo, nech obsah na mě. Vymyslím si pro ně nějakou dobrou lež.“
„Nechávám to na tobě.“
Sugawa hned odběhl. On takové věci miluje, co? Vážně při tom vypadal šťastně.
„Jestli nemůžeme vyhrát boj jeden-na-jednoho, musíme se spolehnout na týmovou práci!“
No ale jako velitel jsem zůstal vzadu jednotky. Mou misí velitele jednotky je zůstat v bezpečí, ne že bych se styděl.
„Tsukamoto, to vůbec nekončí!“
„Jen chvíli vydržte, přivedu slečnu Funakoshi!“
Když se situace pozastavila, přišla pro nás, třídu F, špatná zpráva.
Třída D si chce přivést učitelku matematiky slečnu Funakoshi (45 let, svobodná) – spíše aby byla dalším dozorem, než aby opravovala testy. Popravdě, to pro nás vůbec není dobré. Jestli se rozsah boje zvýší, rozdíl v síle našich jednotek bude ještě větší.
Co mám dělat? Nejspíš bych se měl teď přidat k hlavní linii a začít bojovat.
Zrovna, když jsem si tohle myslel…
*Bim bam bim bam*. „Školní hlášení, školní hlášení,“ vyšel známý hlas ze školního rozhlasu.
Je to Sugawův hlas! Aha, kdyby zamířil přímo do sborovny, mohli by si ho všimnout studenti z déčka; proto raději zamířil do rozhlasové místnosti. Dobrá práce, Sugawo!
„Slečno Funakoshi, slečno Funakoshi.“
Navíc mluvil o slečně Funakoshi, ke které se teď všichni chtěli dostat. Výborná práce, Sugawo!
„Yoshii Akihisa na vás čeká za tělocvičnou.“
…Co? Sugawo? Co se děje?
„Chce překročit čáru mezi studentem a učitelem a promluvit si s vámi jako muž.“
Oj! Tohle je až moc nebezpečný! Je to slečna Funakoshi, že? Určitě? Ta slečna Funakoshi, která využívala skóre, aby vyhrožovala studentům a ti s ní chodili na rande, že? Teď určitě půjde rovnou k tělocvičně, ale musela by čekat věčnost, aby mě tam viděla, a vůbec, mé panictví je ohroženo!
„Veliteli Yoshii… jsi tak mužný!“
„Ach, pro boha, tolik mě to dojalo. Nikdy bych si nepředstavil, že by ses tolik obětoval pro naši třídu!“
Členové předvojové jednotky byli všichni dojati a brečeli; dokonce mi se mnou chtěli z respektu potřást rukou.
Ne, to není správné! Nikdy jsem takový příkaz nevydal!
„Hej, slyšel jsi teď rozhlas?“
„Jo. Nedošlo mi, že F chce vážně vyhrát Válku.“
„Můžeme vyhrát nad třídou s takovým odhodláním?“
Od třídy D přicházelo mumlání. Prosím! Nedělejte z toho něco velkého! Akorát se mi to hůř popírá!
„Lidi, nemůžeme nechat přijít oběť velitele Yoshiiho vniveč!“
„Musíme vyhrát!“
Ah! I naše morálka dramaticky roste! Dejte mi pauzu!
„Veliteli, teď máme navrch! Tohle je naše šance je porazit!“
„…“
„Veliteli?“
„…Su…“
„‚Su‘?“
„SUGAAAAWOOOOOOOOO!“
Do svého zápisníku smrti jsem přidal další jméno.
„Kudou Shinya je mrtvý!“
„Sečtené skóre Nishimury Yuuichiroua je teď 40!“
„Morigawa se ještě nevrátil! Porazili ho?“
Naše strana zvládla dočasně bojovat proti nepříteli díky morálnímu nárůstu. Ale nedostatek síly jednotky začal ovlivňovat situaci; špatné informace se hrnuly zpět.
Kudou a Morigawa zemřeli (byli posláni na doučování) a náš počet se snížil z původních osmnácti na pouhých pět lidí. Tohle je nejspíš náš limit.
„Akihiso, vydrž ještě chvíli!“ zazněl povzbuzující hlas, zrovna když jsem začal přemýšlet o ústupu.
Ohlédl jsem se a daleko vzadu viděl Yuujiho a ostatní. Pomoc konečně přišla!
Ale když se zamyslím, jak mohl jejich zvuk dojít tak daleko? Byli ode mě dost vzdáleni, tak jak to, že jsem je slyšel tak jasně?
„To je podpora! Poražte Yoshiiho a jeho muže předtím, než spojí síly, jinak to pro nás bude nebezpečný!“ ozval se hlas velitele přední linie třídy D, Tsukamota, taktéž jasně.
Sakra! I když je tu Yuujiho jednotka, pořád jsou daleko. Když nás porazí, než oni přijdou, skončíme všichni na doučování!
„Nishimura Yuuichirou je mrtvý!“
Zbývají čtyři.
Yuuji, všichni byli… stále příliš daleko od nás!
Co mám dělat? Co mám dělat? Yoshii Akihiso!
„Pane Igarashi, jsem Suzuki z třídy D. Přivolání!“
„Neprohraju! Jsem Tanaka z F. Ukaž se, Bytosti!“
Sakra! Chytli i Tanaku?
Chemie
92 VS 67
Tanaka se okamžitě proměnil v ztracenou duši.
Zbývají tři.
Vypadá to, že Yuuji a ostatní to nestihnou.
Sakra, sakra, sakra!
„Kupředu!“
Nepřítel se na nás divoce hnal; že by také cítili, že teď nastala rozhodující chvíle?
Chemie
25 VS 66
I když jsme úspěšně porazili Suzukiho, nebyli jsme v dobrém stavu.
„Pane učiteli, Sasajima Keigo z třídy D je tady! Přivolání!“
Chemie
99 VS 41
Po porážce Shibazakiho se Sasajima se svou Bytostí hnal ke mně. Byl jsem v dosahu přivolání, a jestli teď nepřivolám svou Bytost, budu poslán na doučování.
„Yoshii Akihiso! Tvoje hlava je moje!“
Nemám jinou možnost! Může s ním jen přímo bojovat!
Zhluboka jsem se nadechl a shromáždil veškerou svou sílu.
„Neprohraju!“
Využil jsem chvíle, kdy se ke mně hnala Bytost, a hlasitě jsem zavolal: „Přivolání!“
Poté se pod mýma nohama objevil magický kruh.
Nějaký materiál mi byl vzat z těla a já byl naplněn pocit volnosti.
Vedle mě se objevilo další já se zvláštní uniformou.
„Velitel jednotky třídy F Yoshii Akihisa tu čeká, kde mám- Au, to bolelo!“
Náhle jsem na rameni cítil hroznou bolest.
To vážně bolelo! Neobjevuj se přímo před nepřítelem! Ta bolest byla fakt hrozná!
„Velitel je idiot! Zvládnu ho sám; všichni běžte o krok vzad!“
Navíc jsem byl i ponížen! To jen kvůli tomu, že jsem svou Bytost přivolal na trochu špatné místo!
„Chcípni, Yoshii!“
Nepřítel běžel k mé Bytosti na zemi.
„Nebude to tak snadný!“
Napřed běž k nepříteli a drž se nízko, pak…
*Zvuk pádění*
Využil jsem chvíle lagu, donutil jsem nepřítele zakopnout a spadnout na zem.
„Co?“
Sasajimovo rozdělené já snadno spadlo.
„Ah! Kirishimina sukně se nadzvedla!“
Ukázal jsem na místo za třídou D a hlasitě to vykřikl.
„Co?“
To bylo překvapující. Byla vážně slavná, krásná a talentovaná předsedkyně třídy A a předsedkyně druhého ročníku, Kirishima. Nejen, že se otočili kluci v déčku, ale i holky se musely podívat.
Studentky, protože studujeme spolu, zajímejte se prosím trochu víc o kluky! Když se nad tím zamyslím, i Kirishima se zajímala o dívky.
I když jsem přemýšlel nad takovými nepotřebnými věcmi, moje pohyby se nezastavily. Využil jsem chvíle, kdy bylo soustředění všech rozptýleno, sundal jsem si botu a vší silou ji hodil na okno.
*Zvuk rozbíjeného okna*
Spolu se zvukem rozbíjení se sklo z okna roztříštilo všude kolem.
„Co? Co se stalo?“
Náhlá nehoda všechny šokovala. Fajn, tak už je to tedy bez problémů!
„Uá, Shimado! Co s tím budeš dělat?“
Abych se vyhnul pozdějšímu trestu, sehrál jsem to, pak jsem popadl hasicí přístroj a vytáhl bezpečnostní kroužek.
*Zvuk sprejování*
Prášek se rozprostřel spolu s tím zvukem.
„Uá! Co se to děje?“
„*Kašel* Není tohle suchý prášek z hasicího přístroje?“
„Nic nevidím!“
Se sníženou viditelností bude docela nemožné pokračovat v boji.
„Shimado, proč jsi to udělala?“ zakřičel jsem znovu, jen abych byl v bezpečí. Teď si budou všichni myslet, že ona je pachatel, že?
„Shimado z efka! Jsi tak zlá!“
„Neodpustitelný! Přidám ji do top ten ‚Čí přítel být rozhodně nechcete‘!“
„Správně! Ať si do maturity nenajde kluka!“
„Ale bylo to super… Onee-sama…“
…Myslím, že to se zlomením jednoho nebo dvou žeber spravit nedá.
P-promiň, Shimado. Postarám se, aby tvá oběť nepřišla na zmar!
Sklonil jsem hlavu a v tichosti se modlil za její oběť. Když jsem se otočil, byl Yuuji a ostatní už jen metry daleko.
Dobře, konečně se naše síly spojily!
„HÁÁÁ!“
Zvedl jsem prázdný hasicí přístroj a hodil ho k postřikovači na stropě.
Přímo na cíl! Tak by tedy neměl nastat žádný problém…
*Zvuk rozstřikování vody*
Jak jsem si myslel, voda začala stříkat a prášková mlha mizela spolu s vodou.
„Omlouvám se za zdržení, Yoshii! Pane Igarashi, Kondou Yoshimune z třídy F je tady!“
Na scéně s jasným výhledem se objevil Kondou, jeden z členů hlavní jednotky Yuujiho, a hned se přidal do boje.
„Přivolání!“
Chemie
43 VS 91
„Sakra! Ústup! Všichni dodržte tempo!“
Příkaz velitele nepřátelské jednotky Tsukamota k ústupu přišel z nedaleka.
„Nehoňte je. Spojte síly s Akihisou a vraťte se do třídy,“ vydal příkaz předseda třídy F, Sakamoto Yuuji Dal tak pasivní příkaz nejspíš proto, že se bál, že vstup příliš hluboko do nepřátelského území by vylákal nepřátelskou hlavní sílu. Jinak by se šíleně smál a šel by po ustupujících nepřátelích.
„Vypadá to, že jsi v pohodě, Akihiso.“
„Jo, není to zlý!“
Nějak jsem se zvládl vyhnout nebezpečí.
Zpět ve třídě, poté, co jsem si udělal test z chemie k doplnění skóre…
„Akihiso, dobrá práce!“
To generál Yuuji vážně řekl něco hezkého a pochválil mě? Vzal si snad špatné léky?
Podíval jsem se mu do tváře s otázkami.
Měl jasný úsměv, kvůli kterému se na něj špatně koukalo, až jsem byl z toho trochu nešťastný.
Ten kluk přede mnou –
„Slyšel jsi školní rozhlas?“
„Jo, slyšel jsem ho velmi jasně.“
Přesně jak jsem si myslel, smál se mému neštěstí! Neodpustitelné!
I když se mi chtělo ho vyhodit z okna, zrovna teď jsem na něj neměl čas, protože tu byl někdo mnohem důležitější, koho jsem musel zlikvidovat okamžitě.
„Yuuji, víš, kde je zrovna Sugawa?“
Kde je ten roztomiloučký Sugawa, kterého chci vidět? Možná se někde schovává; v tom případě ho najdu, i kdybych měl vykopat jámu.
„Nevrátil se před chvílí?“
S respektem k mému odhodlání zabíjet řekl Yuuji něco nečekaného.
Ááááh! Vrátil se? Cítil jsem, jak mi rychle bije srdce!
Není třeba spěchat; potřebuju se uklidnit. Bez problému, vše je zcela bez problému. Jen musím vzít nůž z kuchyňky a taky si naplnit ponožku pískem a kameny.
„Zvládnu to. Rozhodně ho zvládnu zabít…“
„Zabiješ ho?“
Ah, Sugawo… Chci, chci tě brzy vidět.
„Mimochodem, zapomněl jsem ti něco říct.“
Vypadá to, že chce Yuuji něco říct, ale nechme to na později! Nejdůležitější je teď –
„Obsah toho rozhlasu byl můj nápad.“
Ty hajzle!
„Ááááááággggg!“
Rozeběhl jsem se k Yuujimu, vytáhl nůž a mířil na játra, která se těžko chrání, ale snadno se stanou smrtelným zraněním, zároveň jsem držel ponožku s pískem a kameny a mířil na slepé místo na Yuujiho hlavě –
„Ah, slečno Funakoshi.“
Sakra! Napřed musím ustoupit. Zlikvidovat Yuujiho je důležité, ale na mém panictví záleží ještě víc!
Cestou jsem kopl do chabudaie, vřítil jsem se do skříňky s čisticími prostředky a pevně zavřel dveře. Teď nepozná, kde jsem, že?
„Tím idiotem se nezabírejte; je na čase dokončit Válku.“
„Správně. Studenti jdou teď ze školy, tak už je čas.“
„… (přikývnutí)“
„Fajn! Tak pojďme všichni pro hlavu předsedy třídy D!“
„ÓÓÓÓ!“
Cítil jsem, jak všichni odcházejí ze třídy.
Vlastně jsem musel jít za nimi. Ale slečna Funakoshi je venku; nemůžu jen tak vyskočit a zemřít.
Sakra! Takhle Yuuji uteče!
„Ach, Akihiso.“
„Lhal jsem, když jsem řekl, že je tu slečna Funakoshi.“
Spolu se zvukem kroků se třída vyprázdnila.
…Lhal?
Vykoukl jsem z díry ve skříňce.
Nikdo tam nebyl.
…Byl jsem podveden!
Kopnutím jsem otevřel skříňku a vyběhl ze třídy.
Protože začíná náš konečný útok na třídu D, nepřítel by měl být v chodbách spojující starou a novou školní budovu.
Chytře jsem se pohyboval, držel jsem se z dohledu těch, kteří skončili vyučování, hnal se k cíli. Nyní se naše a nepřátelské jednotky smísily se studenty a bojovaly proti sobě.
„Dobře se schovejte mezi studenty, co jsou domů! Využijte situaci a bojujte společně proti jednomu nepříteli!“ rozhléhal se po bojišti hlas mého nepřítele.
„Ty, běž tamtudy! Já tohohle vyzvu na matiku!“
„Tak já použiju tradiční japonštinu!“
„Já použiju japonský dějepis!“
Viděl jsem, jak mí spolužáci obkličují jednotlivé studenty z třídy D. Naše strana používala nízké taktiky, aby využila chaotické situace, kdy hodně tříd skončilo, k přiblížení se k nepříteli, jeho obklíčení a pak ke společnému útoku.
„Porazil jsem Tsukamota z třídy D!“ zaznělo opravdu hlasitě.
Vypadá to, že Tsukamoto, který nám to dost stěžoval, byl poražen. Teď, když skončily třídnické hodiny, bylo mnohem jednodušší sehnat učitele k dozoru nad bojem, proto šel plán hladčeji.
Ale to vše pro mě teď nic neznamená… jestli nezabiju Yuujiho!
„Yuuji, kde jsi!?“
Zamířil jsem směrem, odkud zrovna zazněl ten zvuk.
Kvůli smíchání s ostatními studenty je těžší ho najít, ale je vážně vysoký, tak ho rozhodně dokážu najít v – ach, tady jsi“
„Yuuji, omyj si krk a připrav se…“ rozeběhl jsem se k němu a ve stejnou chvíli.
„Podpůrná jednotka je tu! Nebojte se, lidi! Uklidněte se a napřed se podívejte kolem sebe, dejte si pozor, ať nejste obklíčení!“
Sakra! Není tohle předseda déčka, Hiraga?
„To je hlavní jednotka třídy D! Konečně jsou v pohybu!“
To znělo jako někdo z mé třídy.
Teď už se hlavní jednotky obou stran shromažďovaly v chodbách.
„Polovina hlavní síly jde pro Sakamotovu hlavu! Zbytek pomůže obklíčeným spolužákům!“
„ÓÓÓÓ…“
Hiraga vydal příkaz a Yuuji byl okamžitě obklopen hlavní jednotkou třídy D.
Yuuji si kolem sebe rozestavěl hlaví jednotku. I když není v okamžitém nebezpečí, celá situace se opravdu zkomplikovala.
Taky jsem se nemohl přiblížit k Yuujimu, kolem kterého byly vrstvy nepřátel. Sakra!
Nemůžu se pomstít za to, co se mi stalo?
„Třído F, ústup! Smíchejte se se studenty a narušte pohyby nepřátel!“ zněl Yuujiho hlas, stejný jasný jako obvykle.
Situace je vážně špatná; raději bychom měli ustoupit.
„Nenechte je utéct! Boj jeden na jednoho je naše výhoda! Všechny je ulovte!“
Jen třída D mohla provést tuhle taktiku, protože jsou silní individuálně.
Nyní se jejich hlavní jednotka rozdělila a začala samostatně lovit naše jednotky. V tuhle chvíli bude obrana Hiragy mnohem slabší, ale Hiraga je předseda třídy D, což znamená, že má nejvyšší skóre ve třídě. Jestli se nenechají obklíčit, nebudou v nebezpečí. Rozdělit jednotku byl dobrý úsudek.
Běžel jsem kolem bojiště, když se přede mnou náhle objevil Hiraga. Obrana kolem něj byla tak silná, že u sebe neměl žádnou osobní stráž.
„Šance!“
Protože nemůžu zabít Yuujiho, udělám prostě to, co se v téhle Válce udělat musí.
Rychle jsem se rozeběhl k Hiragovi. Naštěstí tam byla učitelka moderní japonštiny, slečna Takeuchi, a učitel tradiční japonštiny, pan Mukai, takže i kdybych ho nezvládl na první pokud, pořád jsem mu mohl způsobit docela vážné zranění!
„Pane Mukai! Yoshii z třídy F – “
„Tamano Miki z třídy D. Přivolání!“
„Co! Osobní stráž?“
I když se schovávali mezi studenty jdoucími doml, pořád hladali podezřelé osoby – třeba jako studenty třídy F!
„To máš zlý, příteli slečny Funakoshi.“
Hiragova tvář byla plná úsměvu vítězství.
„M-mýlíš se! To je jen Yuujiho hovadina!“
„Nestyď se. Běž, Tamano, ukaž mu naše nejupřímnější přání.“
„Rozumím.“
Tamano už přivolala svou Bytost, ozbrojenou skórem z tradiční japonštiny.
„Sakra! Byl jsem tak blízko k tomu, abych sám porazil předsedu déčka!“
„O čem to mluvíš, příteli slečny Funakoshi? I když moje obrana vypadá slabě, moje osobní stráž se objeví, když jsou kolem studenti z efka. Kromě toho, i kdyby tu nikdo nebyl, poskok jako ty by mě stejně nedokázal porazit.“
Hiraga se tvářil znechuceně, shlížel na mě. To mě tak štvalo!
Poučil jsem se od něj a vrátil mu útok s jedním okem zavřeným. Řekl jsem: „Cítím to stejně; je moc těžké to udělat sám. A tak…“
Schválně jsem se zastavil a nadechl se.
„Himeji, vše teď závisí na tobě.“
„Co?“
Hiraga měl ve tváři vepsáno „O čem to sakra mluvíš, ty idiote?“
„Em…“
Himeji zezadu plaše zaklepala na Hiragovo rameno.
„Huh? Himeji? Co je? Tohle není chodba od třídy A, ne?“
Hiraga stále nevěděl, co se děje. To je pochopitelné; nikdo by si normálně nemyslel, že ona je ve třídě F, že?
„T-tak to není.“
Himeji byla v rozpacích a nebylo jí to příjemné, vypadala ještě roztomileji. Hmm, je vážně roztomilejší než Hideyoshi – počkat, je dost špatné si vůbec myslet, že Hideyoshi je roztomilý.
„Himeji Mizuki z třídy F, ráda vás poznávám.“
„Ach, taky tě rád poznávám.“
„Em… Ráda bych vyzvala Hiragu v moderní japonštině.“
„…Aha. Dobře.“
„Em… Přivolání.“
Moderní japonština
339 VS 129
„Huh? Co?“
Bytost překvapeného Hiragy zapózovala. Boj započal.
Ale neměl šanci… Himejina Bytost byla jasně silnější, lehce držela meč dvakrát tak dlouhý, jak byla ona sama.
„O… Omlouvám se.“
Himejino rozdělené já použilo takovou rychlost, že se ani k tak obří zbrani nehodila, hned se dostala k nepříteli.
Aniž by dala nepříteli šanci na protiútok, porazila jednou ranou předsedu třídy D a skončila Válku.
Poznámky[edit]
| Zpět k Třetí otázce | Návrat k Hlavní straně | Dále ke Páté otázce |
