High School DxD:Volume 1 Život 4

Život.4 Zachraňuji kamarádku

Část 1

PLESK!

Zvuk se ozvěnou nese klubovnou. Pochází od mé tváře.

Dostal jsem facku. Buchou mi dala facku na tvář.

Tváří se vážně. “Kolikrát to musím opakovat? Ne je ne. Nemůžu ti dovolit zachránit tu jeptišku.”

Poté, co se mi nepodařilo zachránit Asiu, jsem šel do školy a celý příběh převyprávěl Buchou.

I potom, co jsem jí pověděl, co se stalo, jsem navrhl jít do kostela.

Samozřejmě zachránit Asiu.

Jenže Buchou na druhou stranu řekla, že se do toho nenechá zatáhnout.

Nemohl jsem s ní souhlasit, takže jsem se ji pokusil přesvědčit, ačkoliv jsem věděl, že je to neslušné. Proto mi dala facku.

První facka, kterou jsem kdy v životě dostal, bolí víc, než jsem očekával. Hlavně v srdci.

Neustále jsem zrazoval Buchou, která na mě měla vysoké nároky.

Jenže stejně jsou věci, kterých se nedokážu vzdát.

“Tak půjdu sám. Bojím se o tu věc s rituálem. Padlá andělé něco skrytě chystají. Neexistuje žádná záruka, že je Asia v bezpečí.”

“To jsi vážně tak hloupý? Jestli půjdeš, určitě tě zabijí. Už se znovu neoživíš. Chápeš?”

Buchou se snaží působit klidně, jenže mluví, jako by mě varovala.

“Tvoje činy ovlivní nejenom mě ale i ostatní! Jsi démon skupiny Gremory! Buď si toho vědom!”

“Pak mě z té skupiny propusť. Půjdu tam jako jednotlivec.”

“To nemůžu! Proč to nechceš pochopit?”

Myslím si, že tohle je poprvé, co vidím Buchou tak rozzuřenou.

Už jsem jí způsobil hodně problémů. Ale jsou věci, od nichž se nemůžu držet dál.

“Spřátelil jsem se s Asii Argento. Asia je moje důležitá přítelkyně. Neopustím svou kamarádku!”

“……To je úžasné. Myslím si, že je úžasné, že to dokážeš říct tváří v tvář. Ale s tím, o čem mluvíme, to nemá nic společného. Vztah mezi Démonem a Padlým andělem není tak jednoduchý, jak si myslíš. Obě strany spolu bojují už stovky a tisíce let. Pokud jim ukážeš jedinou slabost, přijdou a zabijí nás. Jsou našimi nepřáteli.”

“Není zbavování se nepřátel způsob, jak Gremoriové řeší věci?”

“…………”

Zíráme na sebe.

Neustoupím. Dívám se jí přímo do očí.

“Ta dívka byla původně na straně Boha. Nemůžeme s ní koexistovat. I když je teď s Padlými, nemění to nic na faktu, že pro nás jako Démony zůstává nepřítelem.”

“Asia není náš nepřítel!”

Popřu to prudce. Tak milá dívka nemůže být naším nepřítelem!

“I kdyby nebyla, nemá s námi nic společného. Ise, musíš na ni zapomenout.”

I když to říká takhle, neexistuje možnost, že bych na ni dokázal zapomenout!

Pak přijde Akeno-san a cosi Buchou zašeptá do ucha.

O co de? Stalo se něco? I Akeno-san se tváří vážně. Ale nezdá se, že by to bylo kvůli mému rozhovoru s Buchou.

Buchou, naslouchajíc Akeno-san, zvážní.

Jak sem si myslel, něco se určitě stalo.

Buchou se na mě podívá a pak stočí pohled směrem k ostatním.

“Mám teď něco důležitého na práci. Půjdu na chvíli s Akeno ven.”

-!

N-Ne!

“B-Buchou! Ještě jsem neskončil-”

Buchou mi položí ukazováček na rty.

“Ise, musím ti něco říct. Za prvé. Myslíš si, že [Pěšec] je slabá figurka, že? Mám pravdu?”

Tiše přikývnu.

“To je velké nedorozumění. [Pěšec] má speciální schopnost, kterou nemá žádná další figurka. A tou je [Povýšení].”

Povýšení? Co je to?

“Stejně jako u skutečných šach se [Pěšec] může změnit v jinou třídu jakmile se dostane do protivníkovy základny. Jsou schopni povýšit do jakékoli jiné figurky mimo [Krále]. Ise, jakmile vkročíš na území uznané jako “Nepřátelská základna”, dokážeš se změnit v jakoukoli figurku kromě [Krále].”

Tý jo! Takže můžu povýšit na Kibovu úroveň [Jezdce], [Věž] Koneko-chan ale dokonce i na Akeninu [Královnu]!?

“Jelikož nejsi Démonem moc dlouho, existují jistá ometení, takže je pro tebe pravděpodobně stále ještě nemožné povýšit na konečnou figurku [Královny]. Ale můžeš povýšit na jiné třídy. Pokud budeš v srdci silně toužit po [Povýšení], tvé schopnosti se změní.”

Skvělý! Jen z toho, co řekla jsem dostal spoustu informací!

Pokud přidám podporu svýho Posvátnýho pohonu, pak možná dokážu prorazit toho kněze!

“Ještě jedna věc. O Posvátném pohonu. Až použiješ svůj Posvátný pohon, vzpomeň si na tohle."

Začne mě Buchou hladit po tváři.

“-Touha. Posvátný pohon je řízen silou tvé touhy. A stejně tak určuje tvou sílu. I když jsi Démon, tvá vůle toužit se neztratila. Čím silněji po něčem toužíš, tím silněji ti tvůj Posvátný pohon odpoví.” Počkat, to patří k buddhismu. Ach, jsem bývalý křesťan! Jsem tak zlobivý kluk!”

Když domluví, uhne pohledem, jako by o Raynare ztratil zájem. Raynare se na obličeji rozprostře výraz zoufalství.

Vypadá mizerně. Je to snad osud Padlého anděla, který usiloval o moc a způsobil takové běsnění?

Freed mi věnuje velký úsměv.

Ech? Mně?

“Ise-kun, Ise-kun. Máš tak obdivuhodnou schopnost. Zajímáš mě čím dál víc.Vážně stojíš za zabití! Rozhodně jsi v mých top 5-ti “Démonech, co chci zabít”, takže buď připravenej, dobře? Až se příště setkáme, dáme si romantický souboj na život a na smrt, dobrá?”

Mrazení.

Cítím, jak mi po páteři běží chlad.

Směje se, ale vyzařuje z něj extrémní vražedný záměr.

Výzva zaměřená na mě. Ne, pokročilé oznámení, že mě zabije.

“Takže se uvidíme. Bye-bye! Nezapomínej si čistit zuby!”´

Zamává nám Freed rukama a okamžitě se odklidí ze scény.

Je rychlej. Prostě jen tak zmizel.

Není to předtucha ale něco mnohem podivnějšího.

“Nyní, Padlý anděli Raynare, opuštěná vlastním sluhou. Ubohé.”´

V Buchouině tóně není ani nejmenší náznak sympatie.

Raynare se roztřese.

Možná je mi jí trochu líto, protože byla mou ex-přítelkyní “Yuumou-chan”.

No, bylo to taky součást jejího špinavýho plánu.

Pak se na mě Raynare podívá. Upře na mě smutný pohled.

“Ise-kun! Prosím, zachraň mě!”

Má hlas Yuumy-chan, jako když byla mou přítelkyní.

“Tenhle Démon se mě pokouší zabít! Miluji tě! Tolik tě miluji! Proto toho Démona společně porazíme!”

Raynare si zase hraje na Yuumu-chan a s pláčem žadoní o pomoc.

Byl sem hloupej, že mi tě bylo líto, Yuumo-chan. Ne, zasranej Padlej anděli.

“Sbohem, má lásko. Buchou, víc nevydržím…… Mohla bys prosím……”

Po mých slovech výraz Padlého anděla ztuhne.

“……Nepokoušej se flirtovat s mým rozkošným služebníkem. Zmiz.”

DON!

Po výstřelu Buchouiny démonické síly nezbyde po Padlém andělovi vůbec nic.

Jediné, co zůstává, je můj tajemný pocit a černá pírka vířící kolem kostela.

Část 6

Svatyní se vznáší zelené světlo.

Asiin Posvátný pohon.

Po poražení Raynare byl propuštěn.

Zalévá mě teplé světlo. Buchou ho uchopí do ruky.

“Nyní ho vrátíme zpět Asii Argento-san.”

“A-Ale Asia je už……”

Jo, Asiu už nic nevzkřísí. Koneckonců jsem ji nedokázal zachránit.

Slíbil jsem, že ji ochráním! Slíbil jsem, že ji zachráním!

Sice jsem porazil Padlého anděla, jenže bylo k ničemu chodit sem, když jsem ji nezachránil……

Ne, to by byla urážka mých přátel.

Bojovali za mě a za Asiu, aniž by z toho cokoli měli.

“……B-Buchou, všichni, díky, že jste bojovali za mě i za Asiu. P-Přesto, i přes vaši pomoc Asia……”

“Ise, co myslíš, že to je?”

Buchou něco vyndá z kapsy.

Karmínová—

Má to rudou barvu krve, šachová figurka zbarvená stejně jako Buchouiny vlasy.

“To je?”

“Ise, tohle je šachová figurka [střelce].”

“Co?”

Vypravím ze sebe kvůli té náhle odpovědi hloupě.

“Je celkem pozdě říkat ti to až teď, ale Démoni s šlechtickým titulem dostávají celkem 15 šachových figurek složených z 8 [pěšců], 2 [jezdců], 2 [střelců], 2 [věží], a 1 [královny]. Stejně jako u šachů. Jednoho [střelce] už jsem sice použila, ale stále mi jeden zbývá.”

Buchou vyrazí směrem k Asii, v ruce karmínovou figurku.

Položí karmínového [střelce] ba hruď již zesnulé Asie.

“Úlohou [střelce] je podporovat ostatní členy skupiny. Léčivá síla této dívky ubude u [střelce] užitečná. Nikdy předtím se to nestalo, ale můžu ji reinkarnovat jako Démona.”

Buchouino tělo obklopí karmínová démonická síla.

“Ve jménu Rias Gremory ti nařizuji. Tobě, Asio Argento. Přivádím tě zpět do tohoto světa jako mého služebníka, znovuzrodíš se jako Démon. Ty, můj [střelče], buď ve svém novém životě šťastná!”

Karmínová figurka se rozzáří a vsákne se do Asiina těla. Zároveň se jí do těla vrátí i Posvátný pohon.

Když si potrvdí, že jsou šachová figurka i Posvátný pohon v Asiině těle, zastaví Buchou svou démonickou sílu.

Potom si povzdechne.

Podívám se na ni jako ve snách.

Po chvíli Asia otevře oči.

Když se na ni podívám, nedokážu zabránit přívalu slz.

“Co?”

Asiin hlas.

Hlas, o němž jsem si myslel, že ho už nikdy znovu neuslyším.

Rias-buchou se na mě vřele usměje.

“Vzkřísila jsem ji kvůli její síle léčící i Démony. Fufufu, Ise, ode dneška ji budeš ochraňovat. Protože jsi její senpai.” Asia zvedne horní část těla. Rozhlédne se a najde mě.

“……Ise-san?”

Obejmu zmatenou Asiu.

“Pojďme domů, Asio.”

Poznámky překladatele a odkazy

Zpět na Život 3

Návrat na Hlavní stranu

Dopředu na Nový život