High School DxD:Volume 1 Život 4

Život.4 Zachraňuji kamarádku

Část 1

PLESK!

Zvuk se ozvěnou nese klubovnou. Pochází od mé tváře.

Dostal jsem facku. Buchou mi dala facku na tvář.

Tváří se vážně. “Kolikrát to musím opakovat? Ne je ne. Nemůžu ti dovolit zachránit tu jeptišku.”

Poté, co se mi nepodařilo zachránit Asiu, jsem šel do školy a celý příběh převyprávěl Buchou.

I potom, co jsem jí pověděl, co se stalo, jsem navrhl jít do kostela.

Samozřejmě zachránit Asiu.

Jenže Buchou na druhou stranu řekla, že se do toho nenechá zatáhnout.

Nemohl jsem s ní souhlasit, takže jsem se ji pokusil přesvědčit, ačkoliv jsem věděl, že je to neslušné. Proto mi dala facku.

První facka, kterou jsem kdy v životě dostal, bolí víc, než jsem očekával. Hlavně v srdci.

Neustále jsem zrazoval Buchou, která na mě měla vysoké nároky.

Jenže stejně jsou věci, kterých se nedokážu vzdát.

“Tak půjdu sám. Bojím se o tu věc s rituálem. Padlá andělé něco skrytě chystají. Neexistuje žádná záruka, že je Asia v bezpečí.”

“To jsi vážně tak hloupý? Jestli půjdeš, určitě tě zabijí. Už se znovu neoživíš. Chápeš?”

Buchou se snaží působit klidně, jenže mluví, jako by mě varovala.

“Tvoje činy ovlivní nejenom mě ale i ostatní! Jsi démon skupiny Gremory! Buď si toho vědom!”

“Pak mě z té skupiny propusť. Půjdu tam jako jednotlivec.”

“To nemůžu! Proč to nechceš pochopit?”

Myslím si, že tohle je poprvé, co vidím Buchou tak rozzuřenou.

Už jsem jí způsobil hodně problémů. Ale jsou věci, od nichž se nemůžu držet dál.

“Spřátelil jsem se s Asii Argento. Asia je moje důležitá přítelkyně. Neopustím svou kamarádku!”

“……To je úžasné. Myslím si, že je úžasné, že to dokážeš říct tváří v tvář. Ale s tím, o čem mluvíme, to nemá nic společného. Vztah mezi Démonem a Padlým andělem není tak jednoduchý, jak si myslíš. Obě strany spolu bojují už stovky a tisíce let. Pokud jim ukážeš jedinou slabost, přijdou a zabijí nás. Jsou našimi nepřáteli.”

“Není zbavování se nepřátel způsob, jak Gremoriové řeší věci?”

“…………”

Zíráme na sebe.

Neustoupím. Dívám se jí přímo do očí.

“Ta dívka byla původně na straně Boha. Nemůžeme s ní koexistovat. I když je teď s Padlými, nemění to nic na faktu, že pro nás jako Démony zůstává nepřítelem.”

“Asia není náš nepřítel!”

Popřu to prudce. Tak milá dívka nemůže být naším nepřítelem!

“I kdyby nebyla, nemá s námi nic společného. Ise, musíš na ni zapomenout.”

I když to říká takhle, neexistuje možnost, že bych na ni dokázal zapomenout!

Pak přijde Akeno-san a cosi Buchou zašeptá do ucha.

O co de? Stalo se něco? I Akeno-san se tváří vážně. Ale nezdá se, že by to bylo kvůli mému rozhovoru s Buchou.

Buchou, naslouchajíc Akeno-san, zvážní.

Jak sem si myslel, něco se určitě stalo.

Buchou se na mě podívá a pak stočí pohled směrem k ostatním.

“Mám teď něco důležitého na práci. Půjdu na chvíli s Akeno ven.”

-!

N-Ne!

“B-Buchou! Ještě jsem neskončil-”

Buchou mi položí ukazováček na rty.

“Ise, musím ti něco říct. Za prvé. Myslíš si, že [Pěšec] je slabá figurka, že? Mám pravdu?”

Tiše přikývnu.

“To je velké nedorozumění. [Pěšec] má speciální schopnost, kterou nemá žádná další figurka. A tou je [Povýšení].”

Povýšení? Co je to?

“Stejně jako u skutečných šach se [Pěšec] může změnit v jinou třídu jakmile se dostane do protivníkovy základny. Jsou schopni povýšit do jakékoli jiné figurky mimo [Krále]. Ise, jakmile vkročíš na území uznané jako “Nepřátelská základna”, dokážeš se změnit v jakoukoli figurku kromě [Krále].”

Tý jo! Takže můžu povýšit na Kibovu úroveň [Jezdce], [Věž] Koneko-chan ale dokonce i na Akeninu [Královnu]!?

“Jelikož nejsi Démonem moc dlouho, existují jistá ometení, takže je pro tebe pravděpodobně stále ještě nemožné povýšit na konečnou figurku [Královny]. Ale můžeš povýšit na jiné třídy. Pokud budeš v srdci silně toužit po [Povýšení], tvé schopnosti se změní.”

Skvělý! Jen z toho, co řekla jsem dostal spoustu informací!

Pokud přidám podporu svýho Posvátnýho pohonu, pak možná dokážu prorazit toho kněze!

“Ještě jedna věc. O Posvátném pohonu. Až použiješ svůj Posvátný pohon, vzpomeň si na tohle."

Začne mě Buchou hladit po tváři.

“-Touha. Posvátný pohon je řízen silou tvé touhy. A stejně tak určuje tvou sílu. I když jsi Démon, tvá vůle toužit se neztratila. Čím silněji po něčem toužíš, tím silněji ti tvůj Posvátný pohon odpoví.”

-Touha.

Síla touhy aktivuje Posvátný pohon……

Takže pokud si to budu hodně moc přát, aktivuje se.

“Ještě je tu jedna věc, na kterou bys neměl nikdy zapomenout, Ise. Dokonce i [Pěšák] může vzít [Krále]. To je základní pravidlo šach. Stejně tak to platí i pro šachové figurky Démonů. Můžeš zesílit.”

Potom se skrze magický kruh teleportuje i s Akeno na nějaké jiné místo.

Zůstanu jen já, Kiba a Koneko-chan.

Po hlubokém nádechu už jsem rozhodnutý jít a chystám se odejít.

“Hyoudou-kun.”

Zavolá na mě Kiba.

“Jdeš?”

“Jo. Musím. Asia je koneckonců moje kamarádka. Jsem jedinej, kdo jí může zachránit.”

“……Zabijou tě. Dokonce i s Posvátným pohonem a [Povýšením] sám nesejmeš skupinu Exorcistů a Padlých andělů.”

Logická odpověď.

Vím to. Moc dobře to vím.

“I tak jdu. I kdybych měl umřít, osvobodím Asiu.”

“Skvělý odhodlání, chtěl by říct, jenže stejně je to nezodpovědné.”

“Tak co mám dělat!”

Zakřičím na něj, ale on mi zpříma odpoví.

“Jdu taky.”

“Co……”

Jeho nečekaná slova mě připraví o řeč.

Samozřejmě, zrovna sem slyšel něco, co sem fakt nečekal. ¨ “Moc toho o Asii-san nevím, ale jsi můj přítel. I když byla Buchou proti, část ze mě tvé rozhodnutí respektuje. Taky, osobně nemám rád Padlé anděly a kněze. Nenávidím je.”

……Tenhle kluk má za sebou pravděpodobně taky nějakou temnou minulost.

Ale slyšet od něj výraz “přítel”……

“Pamatuješ si, co řekla Buchou? “jakmile vkročíš na území uznané jako "Nepřátelská základna”, dokážeš se změnit v jakoukoli figurku kromě [Krále].” Není to snad tak, že nepřímo řekla “Uznávám kostel jako sídlo nepřítele Rias Gremory”?”

“Ach.”

Konečně mi to dojde.

Aha, tak to tím myslela.

Proto mi řekla o [Povýšení].

“Buchou ti nepřímo schválila, aby šel. Samozřejmě, také si myslím, že chtěla, abychom tě podpořili. Buchou má možná nějaký plán. Pokud ne, prostě by tě někam zamkla a zastavila tě tak.”

Zasměje se Kiba.

……Buchou, mockrát děkuju!

Opět jsem byl svědkem laskavosti Buchou a poděkoval jí z hloubi svého srdce.

Pokud se v bezpečí vrátím, budu makat ještě víc!

Děkuju Buchou, která tu není, tiše. Blíží se ke mně dívka drobné postavy.

“……Jdu taky.”

“Což-, Koneko-chan?”

“……Cítím se nesvá z toho, že byste šli sami.”

Koneko-chaaaaaaaan! Nedokážu říct, co se jí odehrává v mysli, jelikož neukazuje žádný výraz, nicméně jako bych byl právě svědkem skryté laskavosti v ní!

“Jsem dojat! Právě teď jsem hluboce dojat, Koneko-chan!”

Dívčina slova mě dostala.

“C-Co? Ale já jdu taky……?”

Nasadí Kiba smutný úsměv. Já vím, Kibo. Dík.

Napadne mě, že ztrápený krasavec je celkem roztomilej.

Ok! Takhle to můžeme zvládnout! Dokážeme to!

“Začíná tříčlenná záchranná mise! Čekej na nás, Asio!”

S tím naše trojice zamíří ke kostelu.

Část 5

Po zlikvidování Padlého anděla, do čehož jsem vložil veškerou svou sílu, jsem málem odpadl……

Ton.

Někdo mi podepřel rameno. Byl to Kiba.

“Dobrá práce. Vlastně jsi porazil Padlého anděla.”

S úsměvem mě podpírá. Co to, Kiba je rozpolcený.

“Jup, jdeš pozdě, Kasanovo.”

“Buchou mi řekla, abych nezasahoval.”

Vážně?

“Je to tak. Věřila jsem, že dokážeš porazit Padlého anděla Raynare.”

Otočím se ve směru hlasu. Kráčí ke mně Rias-buchou, na tváři úsměv a karmínové vlasy za ní vlají.

“Buchou? Odkud jdeš?”

“Ze sklepa. Dokončila jsem svou práci, tak jsem se sem přenesla pomocí magického kruhu. Tohle bylo poprvé, co jsem se teleportovala do kostela, takže jsem byla nervózní.”

Povzdechne si za chůze.

Aha. Tak proto přišla s Kibou a ostatními zezdola.

Potom jsou všichni Exorcisti zničeni. Jelikož byla jejich protivníkem Buchou, neměli šanci vyhrát.

Pak kolem mě projde Koneko-chan. Kam jde?

Buchou se přede mnou zastaví.

“Vypadá, to že jsi bezpečně vyhrál.”

“Buchou…… Hahaha, nějak se mi to povedlo.”

“Fufufu, výborně. Jak se dalo od mého služebníka očekávat.”

Poklepe mi na nos.

“Ara ara. Kostel je v chaosu. Buchou, je to tak v pořádku?”

Nasadí Akeno-san ustaraný obličej.

“……Děje se něco?”

Zeptám se Buchou nesměle.

“Kostel patří Bohu nebo víře souvisící s ním, ačkoli jsou případy jako tento, kdy je využíván Padlými anděli. V podobných situacích se občas stává, že pokud ho Démoni poškodí, stanou se cílem vrahů. Kvůli pomstě a odplatě.”

—!

V-Vážně?

“Ale to se tentokrát nestane.”

“Proč?”

“Tento kostel byl původně opuštěný. Takže sem přišla jistá skupina Padlých andělů, aby ho využili pro vlastní chamtivost a je jen náhoda, že jsme na tomto místě bojovali. Takže jsme vlastně nevkročili na nepřátelské území, abychom vyvolali válku. Jde jen o malou roztržku mezi Démony Padlými anděli. To se stává pokaždé. A to se stalo i dnes.”

Aha. Takže jde o to, jak se na to podíváte.

“Buchou. Přinesla jsem to.”

Objevila se Koneko-chan v doprovodu zvuku tažení čehosi.

Vyšla zpoza rozbořené zdi, v tukou černé křídlo, Padlého anděla Raynare.

Takže Koneko-chan táhne bezvědomou Raynare, kterou jsem udeřil.

Ale řekla, že to “přinesla” ……

Používá unikátní slovník malé holčičky.

“Děkuji, Koneko. Tak ji tedy probudíme, Akeno.”

“Ano.”

Akeno-san zvedne ruku, Pak se ve vzduchu objeví voda.

Je tohle moc Démona?

Rozkašle se Raynare.

Padlý anděl se probere a pomalu otevře oči. Buchou na ni shlédne.

“Jak se daří, Padlý anděli Raynare.”

“……Dcera klanu Gremory……”

“Zdravím, mé jméno je Rias Gremory. Jsem příští dědičkou rodu Gremory. Bude to jen na chvíli, ale ráda tě poznávám.”

Pozdraví ji Buchou s úsměvem, ale Raynare na ni zírá.

Pak se ušklíbne.

“……Myslíš si, žes mě dostala, ale to se pleteš. Tenhle plán jsem sice držela v tajnosti i před nadřízenými, jenže jsou tu se mnou další Padlí andělé. Jakmile se dostanu do potíží, tak mi—”

“Nepřijdou ti na pomoc.”

Řekne Buchou jasně a zamítne tak Raynařina slova.

“To protože už jsem zlikvidovala všechny tři Padlé anděly, Kalawana, Donaseeka a Mitelta.”

“Kecy!”

Odmítne Raynare vzpřímeném sedu.

Buchou vytáhne tři černá pírka.

“Ta jsou jejich. Rozeznáš je, protože jsi stejný druh jako oni, že?”

Při pohledu na pírka Raynařin pohled potemní.

Vypadá to, že Buchou mluví pravdu.

“Když jsem se setkala s Padlým andělem Donaseekem, který předtím zaútočil na Iseho, odhadla jsem, že ve městě něco chystá pár Padlých andělů. Ignorovala jsem to, jelikož jsem si myslela, že ten plán zahrnuje všechny Padlé anděly. Ani já nejsem takový blázen, abych vyzvala všechny Padlé anděly. Potom jsem zaslechla, že se kolem tajně kradou Padlí andělé, takže jsem si s nimi spolu s Akeno šla promluvit. Když jsem se s nimi setkala osobně, vyzradili, že šlo o jejich vlastní plán. Podle nich jim prý pomoc tobě měla zvýšit postavení. Odpad, který se tajně plíží za svým cílem se obvykle chlubí svými plány.”

Uculuje se Buchou.

Raynare frustrovaně zaskřípe zuby,

“Museli se na nás dívat z vrchu, protože jsme byli jen dvě dívky, na něž narazili. Zeptala jsem se jich jako dárek na rozloučenou. Fufufu, byli to bláhoví Padlí andělé, co netušili, kdo zemře. Jelikož toužili pomoct ti v tvém ubohém plánu, stali se sami odpadem.”

Tak proto. Ta “věc”, o níž se Buchou musela postarat, bylo tohle.

Sejmula zbývající Padlé anděly……

I Buchou přemýšlela nad celou touhle událostí……

Aniž bych to tušil, řekl jsem o ní tolik špatných věcí……

Sakra. Jsem tak pohnutý, že skoro brečím.

“Zásah jedinou ranou nezanechá ani stopu. Princezna vévody se silou ničení. Buchou je koneckonců mocný Démon zvaný mezi skupinou mladých géniem.”

Okomentuje to Kiba chválou svého pána.

“Také ji nazývají “Karmínová princezna zkázy”, víš?”

Řekne Akeno-san s úsměvem.

P-Princezna zkázy…… Celkem děsivá přezdívka……

Takže to ze mě dělá součást skupiny Princezny ruin. D-Děsivý……

Buchou se podívá na mou levou paži. Myslím, že se dívá na mou rukavici.

“……Červený drak. Až do nedávna na něm nebyla ta značka…… Aha, takže takhle to je……”

Zdá se mi to, nebo je v Buchouiných očích opravdu náznak šoku?

“Zjistila jsem hlavní důvod, proč byl Ise schopný porazit Padlého anděla.”

Pronese Buchou tiše.

“Padlý anděli Raynare. Tento chlapec, Hyoudou Issei, nevlastní běžný Posvátný pohon. Proto jsi prohrála.”

Raynare se tváří zmateně.

“—[Zesílený pohon], Posvátný pohon považovaný za nejvzácnější z nejvzácnějších. Značka červeného draka na rukavici je jasný důkaz. I ty jsi to jménu už předtím slyšela, správně?”

Po vyslechnutí Buchou nasadí Raynare velmi šokovaný výraz.

“Z-Zesílený pohon…… Jeden z [Longina] …… Ačkoli je pouze dočasná, říká se, že jeho síla předčí Maoua i Boha…… Chceš mi tím říct, že takovejhle kluk vlastní nenáviděnou sílu!?”

“Jestli je to tak, jak praví legenda, pak [Zesílený pohon] každých deset vteřin zdvojnásobuje sílu vlastníka. I když začíná na 1, každých deset sekund mu sílu zdvojnásobí a dosáhne tak síly vedoucí třídy Padlých andělů a prvotřídních Démonů. A s jejím ovládnutím dokáže dokonce zabít Boha.”

To jako vážně, Buchou!? Můžu porazit Boha!?

……Takže taková je síla mého Posvátného pohonu.

Do rukavice mám vyrytou značku červeného draka.

Takže důvod, proč pořád říkal “zesílení, zesílení” je, protože mi zdvojnásoboval sílu. Proto se síla uvnitř mě zvětšovala.

Proto ze mě měla Raynare strach, aniž bych si to uvědomil, dosáhl jsem síly převyšující tu její.

Tak mocný Posvátný pohon……

Se strachem se podívám na svou levou ruku.

Zesílený pohon. Můj Posvátný pohon. Je neuvěřitelný.

Ach, znamená to, že po mně jako po Démonovi může zůstat legenda?

“No, bez ohledu na to, jak mocný je, Posvátný pohon s potřebou času je velký risk. Není moc nepřátel, kteří by byli ochotni čekat na zesílení jeho uživatele. Takhle to dopadlo, protože tě protivník bral na lehkou váhu.”

Ugh. Buchou to vystihla.

J-Jasně, není moc neptřátel, co by čekali, než zesílím.

Takže můj Posvátný pohon je mocný, ale má hodně slabin.

Buchou ke mně přistoupí. Její karmínové vlasy něčím pěkně voní.

Plác-plác.

Začne mě plácat po hlavě.

“Nicméně je to zajímavé. Jak se dalo očekávat od mého Služebníka-kun. Jak jsem si myslela, Ise je zajímavý chlapec. Zbožňuju tě ještě víc.”

Usměje se na mě Buchou.

Je to hezký úsměv, ale trochu děsivý……

“B-Buchou?”

“Copak je?”

Buchou se usmívá. Cítím se provinile a sklopím proto hlavu.

“Omlouvám se. Když jsem řekl, že jdu zachránit Asiu, byl jsem hrubý, protože jsi nechtěla pomoct…… Ale pomáhala si nám v pozadí a……”

Prostě se chci omluvit.

Považoval jsem Buchou za chladnokrevného Démona. Proto jsem na ni byl hrubý.

Takže jsem jí potřeboval říct, jak moc mě to mrzí. Ale Buchou mě dál hladí po hlavě.

Aniž bych si to uvědomil, rozbrečel jsem se. Jo, nedosáhl jsem svého cíle.

“B-Buchou……nedokázal jsem……ochránit Asiu……”

“Nemusíš brečet. Nikdo tě teď při pohledu na tebe nemůže z ničeho obviňovat.”

“Ale……Ale já……”

Buchou mi prsty otře slzy.

“To je v pořádku. Prostě ještě nejsi zkušený Démon. Toť vše. Staň se silným. Od teď tě přinutím tvrdě pracovat, takže se připrav. Můj Pěšče, Ise.”

“Ano.”

Budu tvrdě pracovat. Rozhodně zesílím.

Slibuji.

“A teď dokončím sovu poslední práci.”

Buchouiny oči se zostří a vypadají nemilosrdně.

Přiblíží se k Raynare. Padlý anděl je vystrašený.

“Vymažu tě, Padlý anděli-san.”

Promluví chladným tónem. Je naplněný vražedným záměrem.

“Samozřejmě si také vezmu zpátky ten Posvátný pohon.”

“T-To nemůžeš myslet vážně!? Tahle léčivá moc je pro Azazela-sama a Shemhazu-sama—”

“Žít pro lásku je krásné. Ale jsi příliš poznamenána špínou. Nemáš žádnou eleganci. A to nepřipustím.”

Namíří Buchou ruku na Raynare.

Vypadá to, že ji zabije jediným zásahem.

“Já, tady.”

Pak se za zničenou zdí objeví stín.

Kněz—, Freed Zelzan.

To je ten zasranej kněz! Vrátil se, přestože už jednou zdrhl!

“Páni! Můj nadřízenej je ve vážném nebezpečí! Co se teď jen stane!?”

Raynare zakřičí na příchozího kněze:

“Zachraň mě! Když mě zachráníš, dám ti za odměnu cokoli budeš chtít!”

Freed se sadisticky usměje.

“Hmm, hmm. Jaký krásný rozkaz od Anděla-sama. Ech. Takže bych se s tebou mohl i vyspat? Já a spát s Andělem-sama, to je nejlepší odměna a zajistí mi dobré společenské postavení.”

“Ku…… N-Nehraj si a zachraň mě!”

Tvář Padlého anděla je naplněná vztekem. Taky to vypadá, že chvátá. Ne, je to pravda. Pravděpodobně si myslí, “Pouhej člověk mě nezradí”.

“Ararararara, vím, já to opravdu beru vážně…… Chci říct, něco tak jednoduchýho by mělo bejt v pohodě, ne, Anděli-sama? Takže to znamená ne? Vážně? V tom případě odcházím. Je jedno, jak se na to koukneš, jsem v nevýhodě, takže prostě zmizím.”

Řekně Freed legračním tónem, zatímco kroutí celým tělem.

“S-Seš kněz, ne snad!? Musíš mě zachránit! Jsem všemocný Padlý anděl! Já—”

“Nepotřebuju nadřízenýho co prohraje s démonickym odpadem. Seš hezký, ale chybá ti plány a taky seš tvrdohlavá. Seš užitečná leda tak na masturbaci. Tak už konečně umři. No, Padlý anděl odvržený Bohem nepůjde do nebe ani do pekla, vrátí se k nicotě. Možná ti bude zkušenost proměny v nic nápomocná? Ach, to je nemožný. Protože po tobě nic nezůstane. Nemožný. Takže namusan. Počkat, to patří k buddhismu. Ach, jsem bývalý křesťan! Jsem tak zlobivý kluk!”

Když domluví, uhne pohledem, jako by o Raynare ztratil zájem. Raynare se na obličeji rozprostře výraz zoufalství.

Vypadá mizerně. Je to snad osud Padlého anděla, který usiloval o moc a způsobil takové běsnění?

Freed mi věnuje velký úsměv.

Ech? Mně?

“Ise-kun, Ise-kun. Máš tak obdivuhodnou schopnost. Zajímáš mě čím dál víc.Vážně stojíš za zabití! Rozhodně jsi v mých top 5-ti “Démonech, co chci zabít”, takže buď připravenej, dobře? Až se příště setkáme, dáme si romantický souboj na život a na smrt, dobrá?”

Mrazení.

Cítím, jak mi po páteři běží chlad.

Směje se, ale vyzařuje z něj extrémní vražedný záměr.

Výzva zaměřená na mě. Ne, pokročilé oznámení, že mě zabije.

“Takže se uvidíme. Bye-bye! Nezapomínej si čistit zuby!”´

Zamává nám Freed rukama a okamžitě se odklidí ze scény.

Je rychlej. Prostě jen tak zmizel.

Není to předtucha ale něco mnohem podivnějšího.

“Nyní, Padlý anděli Raynare, opuštěná vlastním sluhou. Ubohé.”´

V Buchouině tóně není ani nejmenší náznak sympatie.

Raynare se roztřese.

Možná je mi jí trochu líto, protože byla mou ex-přítelkyní “Yuumou-chan”.

No, bylo to taky součást jejího špinavýho plánu.

Pak se na mě Raynare podívá. Upře na mě smutný pohled.

“Ise-kun! Prosím, zachraň mě!”

Má hlas Yuumy-chan, jako když byla mou přítelkyní.

“Tenhle Démon se mě pokouší zabít! Miluji tě! Tolik tě miluji! Proto toho Démona společně porazíme!”

Raynare si zase hraje na Yuumu-chan a s pláčem žadoní o pomoc.

Byl sem hloupej, že mi tě bylo líto, Yuumo-chan. Ne, zasranej Padlej anděli.

“Sbohem, má lásko. Buchou, víc nevydržím…… Mohla bys prosím……”

Po mých slovech výraz Padlého anděla ztuhne.

“……Nepokoušej se flirtovat s mým rozkošným služebníkem. Zmiz.”

DON!

Po výstřelu Buchouiny démonické síly nezbyde po Padlém andělovi vůbec nic.

Jediné, co zůstává, je můj tajemný pocit a černá pírka vířící kolem kostela.

Část 6

Svatyní se vznáší zelené světlo.

Asiin Posvátný pohon.

Po poražení Raynare byl propuštěn.

Zalévá mě teplé světlo. Buchou ho uchopí do ruky.

“Nyní ho vrátíme zpět Asii Argento-san.”

“A-Ale Asia je už……”

Jo, Asiu už nic nevzkřísí. Koneckonců jsem ji nedokázal zachránit.

Slíbil jsem, že ji ochráním! Slíbil jsem, že ji zachráním!

Sice jsem porazil Padlého anděla, jenže bylo k ničemu chodit sem, když jsem ji nezachránil……

Ne, to by byla urážka mých přátel.

Bojovali za mě a za Asiu, aniž by z toho cokoli měli.

“……B-Buchou, všichni, díky, že jste bojovali za mě i za Asiu. P-Přesto, i přes vaši pomoc Asia……”

“Ise, co myslíš, že to je?”

Buchou něco vyndá z kapsy.

Karmínová—

Má to rudou barvu krve, šachová figurka zbarvená stejně jako Buchouiny vlasy.

“To je?”

“Ise, tohle je šachová figurka [střelce].”

“Co?”

Vypravím ze sebe kvůli té náhle odpovědi hloupě.

“Je celkem pozdě říkat ti to až teď, ale Démoni s šlechtickým titulem dostávají celkem 15 šachových figurek složených z 8 [pěšců], 2 [jezdců], 2 [střelců], 2 [věží], a 1 [královny]. Stejně jako u šachů. Jednoho [střelce] už jsem sice použila, ale stále mi jeden zbývá.”

Buchou vyrazí směrem k Asii, v ruce karmínovou figurku.

Položí karmínového [střelce] ba hruď již zesnulé Asie.

“Úlohou [střelce] je podporovat ostatní členy skupiny. Léčivá síla této dívky ubude u [střelce] užitečná. Nikdy předtím se to nestalo, ale můžu ji reinkarnovat jako Démona.”

Buchouino tělo obklopí karmínová démonická síla.

“Ve jménu Rias Gremory ti nařizuji. Tobě, Asio Argento. Přivádím tě zpět do tohoto světa jako mého služebníka, znovuzrodíš se jako Démon. Ty, můj [střelče], buď ve svém novém životě šťastná!”

Karmínová figurka se rozzáří a vsákne se do Asiina těla. Zároveň se jí do těla vrátí i Posvátný pohon.

Když si potrvdí, že jsou šachová figurka i Posvátný pohon v Asiině těle, zastaví Buchou svou démonickou sílu.

Potom si povzdechne.

Podívám se na ni jako ve snách.

Po chvíli Asia otevře oči.

Když se na ni podívám, nedokážu zabránit přívalu slz.

“Co?”

Asiin hlas.

Hlas, o němž jsem si myslel, že ho už nikdy znovu neuslyším.

Rias-buchou se na mě vřele usměje.

“Vzkřísila jsem ji kvůli její síle léčící i Démony. Fufufu, Ise, ode dneška ji budeš ochraňovat. Protože jsi její senpai.” Asia zvedne horní část těla. Rozhlédne se a najde mě.

“……Ise-san?”

Obejmu zmatenou Asiu.

“Pojďme domů, Asio.”

Poznámky překladatele a odkazy

Zpět na Život 3

Návrat na Hlavní stranu

Dopředu na Nový život